Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

98 fotek, 16.10.2017, 156 zobrazení, 17 komentářů | krajina, příroda, země
Využil jsem krásného počasí tereziánského babího léta a vyrazil ze Skryjí do údolí Zbirožského potoka, k soutěskám jezírek a přírodních vodopádů..
53 fotek, 14.10.2017, 91 zobrazení, 6 komentářů | krajina, příroda, země
V okolí Horní Břízy a Kaznějova na severním Plzeňsku jsou největší tuzemská ložiska kaolinu v Česku, a jedny z největších ve střední Evropě. Průmyslově se zde začala surovina těžit před 130 lety v Horní Bříze, později i jinde v okolí. Největší středoevropský kaolinový lom v Kaznějově ročně vyprodukuje na 320.000 tun této suroviny.
Samotný lom v Kaznějově je největší ve střední Evropě, má zhruba v podélném směru 1,5 kilometru a na šířku 800 metrů. V roce 2000 se zde natáčela scéna bitvy s Turky z pohádky Princezna ze mlejna II.
Z Horní Břízy jsme došli až do Plas, omrknout znovuotevřený Knížecí pivovar..
28 fotek, 6.10.2017, 85 zobrazení, 20 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, události
V pátek 6. října 2017 proběhlo fotografování železničního mostu přes Hracholuskou přehradu. Na jaře projde kompletní rekonstrukcí a už nebude nikdy vypadat jako minulých 116 let. Při této příležitosti byl uměle osvícen výkonnými reflektory z východní strany..
Pňovanský železniční most přes přehradu Hracholusky leží na lokální trati z Pňovan do Bezdružic. Vznikl na základě zemského zákona o podpoře výstavby drah z roku 1892. První návrh mostu z roku 1894 počítal s vybudováním pilířů z ocelové konstrukce, ale nebyl schválen, takže současná podoba mostu vychází z druhého návrhu z roku 1897. Tvoří ho dva zděné mostní pilíře nad přehradou o výšce 44 metrů (včetně základů) a dva zemní pilíře na každé straně mostu. Nad nimi jsou tři ocelová pole, z níž každé je 55 metrů dlouhé. Celková délka mostu je 210 metrů a spočtená váha ocelové konstrukce je 461 144 kg.
Stavba mostu započala v roce 1899 a do provozu byl uveden 6. června 1901.
Původně byl most postaven nad řekou Mží a výška byla cca 47 metrů. V roce 1963 bylo údolí zatopeno přehradou Hracholusky a výška mostu tak klesla na nynějších 37 metrů. Ještě předtím došlo ke zpevnění mostních pilířů, aby odolaly zvýšené hladině vody. Ocelová konstrukce mostu se kromě průběžných nátěrů dočkala první větší opravy mezi lety 1969 až 1972..
49 fotek, 28.9.2017, 32 zobrazení, 6 komentářů | architektura, kultura, města, ostatní
Přeštický kostel je národní kulturní památkou a současně krajinnou dominantou. Byl postaven v letech 1750 – 1775 podle plánů jednoho z nejvýznamnějších stavitelů své doby, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Je to největší barokní kostel v Čechách, postavený mimo Prahu.
Jeho nezvyklá velikost souvisí s milostným zázračným obrazem Panny Marie Bolestné (nebo také Divotvůrkyně Přeštické), ke kterému přicházelo ročně až sto tisíc poutníků. Tento obraz vznikl na konci 17. století a je kopií obrazu z kostela sv. Michala na pražském Starém Městě. Obraz byl 27. dubna 1711 uznán jako zázračný; podle rukopisu „Kniha zázraků“ bylo jen v období let 1711 – 1776 zaznamenáno 324 zázračných uzdravení a pomocí v nouzi.
Původně na místě dnešního chrámu stály menší sakrální stavby, naposledy gotický kostel, stavěný od roku 1245. Tento zde zůstal funkční až do 18. století. Projekt nového a většího poutního chrámu vypracoval K.I. Dientzenhofer již v roce 1729. Základní kámen však byl položen až v roce 1745 a samotná stavba přeštického kostela byla, pod vedením autora projektu, zahájena v roce 1750. K úplnému dokončení však již nedošlo; zabránilo mu zrušení přeštického benediktinského proboštství. Z tohoto důvodu nebylo dostaveno dvouvěžní průčelí, které navíc bylo jen provizorně zastřešeno. Dalšími úpravami prošel kostel na přelomu 19. a 20. století, například v letech 1897 – 1898 byl upraven presbytář. Hlavní změnu však přineslo období let 1991 – 1995, kdy věže kostela dostaly nové cibulové báně, které stavbu zvýšily o 20 m. Autorem projektu byl Tomáš Šantavý a věže tak dosáhly úctyhodné výše 52 m. Věže chrámu tak byly dostavěny přesně po 220 letech.
Samotný trojlodní kostel je dlouhý necelých 56 m a široký téměř 29 m a patří k předním památkám českého baroka. Nad portálem se nachází Kamenné sousoší Bolestné Matky Přeštické a benediktinský kříž, na boční fasádě pak pískovcové sochy Světců sv. Patrika, Bonifáce, Vojtěcha a Prokopa. K chloubám interiéru patří již zmíněný „zázračný“ obraz, Redlmayerův obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1774 na hlavním oltáři nebo Gutovy varhany z r. 1839..
120 fotek, 23.9.2017, 201 zobrazení, 20 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Po čase jsem si udělal podzimní výšlap do srdce Českého krasu.
Hornický skanzen Solvayovy lomy je umístěn v prostoru zrušeného lomu Paraple na vrcholu jednoho z vápencových hřebenů Českého krasu. Značené stezky provedou návštevníky lomem a informační tabule vysvětlí, jak probíhala vlastní těžba a doprava vápence. Kromě obchůzky terénu jsou pro zájemce připraveny tématické expozice v budově někdejších kanceláří a skladu, prezentující vybavení horníků a těžební zařízení. Rozsáhlým areálem horní etáže lomu je vedena smyčka úzkorozchodné železnice, a každou hodinu se návštěvníci svezou důlním vláčkem.
Ze západního konce lomu vede naučná stezka, a pohodlným sestupem dojdete až k vyhlídce na Skále, nad Svatým Janem.
Ze Svatého Jana pod Skalou jsme pak šli klasickou cestou podél Kačáku přes Hostim až k soutoku s Berounkou a dál do Srbska. Bylo nádherné počasí nastupujícího podzimu, který stejně jako jaro dodává Českému krasu zvláštní kouzlo..
110 fotek, 26.8.2017, 99 zobrazení, 17 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura
Malá obec Kyselka leží na západním okraji Doupovských hor v údolí řeky Ohře.
První zmínka o zdejších pramenech se objevila již v roce 1522, počátky lázeňského užívání sahají do roku 1793. Největší slávu lázně Kyselka zažily za éry Heinricha K. Mattoniho, který začal hlavní pramen stáčet do lahví a vyvážet do celého světa a vybudoval zde velkorysý lázeňský komplex s kolonádou a lázeňskými domy. V období mezi 2. světovou válkou a rokem 1990 celý areál velmi zchátral a žádný z jeho mnoha majitelů nebyl schopen nákladné rekonstrukce. V současné době sílí kampaně na záchranu lázní z prostředků veřejných sbírek či státních dotací.
Využil jsem prázdninových akcí a do Kyselky vyrazil poslední srpnovou sobotu tzv. Mattoni expresem z Karlových Varů do Vojkovic nad Ohří a odsud po průmyslové vlečce až do areálu stáčírny Mattoni..
45 fotek, 22.8.2017, 63 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, příroda
Poslední prázdninový týden jsem se vypravil omrknout naučnou stezku na Brčálníku.
Brčálník je malá osada na Šumavě, v katastru obce Hojsova Stráž. V údolí pod osadou se rozkládá přírodní rezervace Brčálnické mokřady s naučnou stezkou.
Naučná stezka Brčálník vede malebnou krajinou svahů a údolí prameniště Úhlavy, mezi Můsteckýcm hřebenem a Královským hvozdem. Trasa NS je okružní, délky 4,5 km, s počátkem i koncem ve východišti v osadě Brčálník.
Zřizovatelem NS je Správa chráněné krajinné oblasti Šumava. NS byla otevřena v r. 2005.
Mozaika horských luk, rašelinišť, lužní jasanové olšiny a bukového lesa. Nejcennější co do výskytu ohrožených druhů jsou rašeliniště a vlhké louky, kde se vyskytují orchideje prstnatec májový, prstnatec Fuchsův a vemeník zelenavý, dále původem alpská prha arnika, masožravky tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá.
Mezi solitérními dřevinami můžete rozpoznat i jalovec obecný.
Z ohrožených větších živočichů zde někdy pobývá rys ostrovid, vydra říční, čáp černý nebo jeřábek lesní..
63 fotek, 6.8.2017, 101 zobrazení, 10 komentářů | dokumenty, krajina, příroda, zábava
Letošních jízd se z důvodu technické závady naší nejstarší provozní parní lokomotivy 310.072 poprvé zhostila bývalá průmyslová lokomotiva 313.902, vyrobená v roce 1957 pro cukrovar v Žatci..
54 fotek, 16.7.2017, 60 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda, země
Letní toulky krásnou krajinou jižního okraje Tepelské vrchoviny..
85 fotek, 6.5.2017, 124 zobrazení, 11 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, lidé, příroda
Letošní 36. ročník patnáctikilometrového pochodu západočeským pohraničím.
Počasí se vydařilo, účast hojná..
95 fotek, 29.4.2017, 131 zobrazení, 21 komentářů | cestování, krajina, vesnice
Aprílový vandr na nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách..
32 fotek, 16.4.2017, 143 zobrazení, 4 komentáře | kultura, vesnice, moje fotozprávy
Oslavy jara ve starém knížecím dvoře pod zříceninou hradu Švamberk..
95 fotek, 4.3.2017, 564 zobrazení, 6 komentářů | dokumenty
Nedávno jsem měl příležitost nahlédnout do staničních kronik plzeňského hlavního nádraží.
Historie železnice v Plzni se začala psát na samém počátku 60. let 19. stol., a od té doby prošla bouřlivým vývojem, poznamenaným rozvojem průmyslu ve městě i kraji, dvěma světovými válkami a dvěma totalitami až k dnešní, poslední etapě modernizace stanice, kdy definitivně mizí poslední zbytky historických objektů.
Stránky z kronik bohužel nešly nijak oskenovat, tudíž jsou jen ofocené, trochu na úkor kvality.
Pojďte se podívat, jak se dnešní hlavní nádraží v Plzni měnilo v průběhu věků až do 80. let 20. století..
91 fotek, 26.2.2017, 92 zobrazení, 6 komentářů | cestování, klasická-fotografie, krajina, města
Fotografie z italského ostrova Ischia, nasnímané 23. - 24. září 2008 zrcadlovkou Minolta na profesionální filmy Fuji PRO 160S a Neopan C 400..
69 fotek, 18.1.2017, 546 zobrazení, 10 komentářů | dokumenty, koníčky, práce
Malá exkurze na konkurenčním ranžíru..
pf 2017..  3
1 fotka, 24.12.2016, 62 zobrazení, 3 komentáře
Šťastné a veselé Vánoce,
a úspěšný Nový rok 2017..
106 fotek, 10.12.2016, 81 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování, města, země
Loni jsme navštívili středověký Regensburg, letos jsme zavítali do neméně krásného historického města Pasova v jižním Bavorsku.
Je nazýváno městem tří řek, protože se zde slévají řeky Dunaj, Inn a Ilz. Pasov má od roku 1978 i univerzitu. Toto starobylé město bylo v historii sídlem říšských knížat - biskupů. Symbolem jejich duchovní moci byla katedrála - dóm sv. Štěpána a symbolem světské moci od roku 1219 hrad Veste Oberhaus. Bohatství jim zajišťovala výhodná poloha města. Leželo na křižovatce obchodních cest a odtud vedla i známá Zlatá stezka - obchodní cesta do Čech. Název města se vyvíjel od antického Batavis přes Bauzauue a Pazzowe až k dnešnímu Passau.
Ráno bylo město zahalené v mlze, ale v poledne se vyjasnilo a zavládlo krásné slunečné počasí.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v městečku Regen..
70 fotek, 19.11.2016, 47 zobrazení, 9 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Zoo Ohrada byla založena ze soukromé iniciativy Dr. Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky v parku u loveckého zámku Ohrada, který již tou dobou nebyl využíván pro své původní účely. Slavnostně byla zahrada otevřena 1. května 1939 a ještě v témže roce se tam přišlo podívat přes 33 tisíc návštěvníků. Po druhé světové válce zoo i zámeček převzal stát, ale správci byly postupně různé organizace, jejichž činnost většinou souvisela s myslivostí a podmínky chovu zvířat nebyly uspokojivé. Návštěvnost se však už v 60. letech pohybovala kolem 150 tisíc lidí ročně.
Jde o zoo specializující se na zvířata žijící v palearktické zoogeografické oblasti, zejména v její evropské části a v České republice. Chová ale i množství cizokrajných druhů. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a zapojuje se do řady národních i mezinárodních chovných programů.
Praktický celý den propršel, přesto však jsme se vydali i k zámku v nedaleké Hluboké..
85 fotek, 15.10.2016, 180 zobrazení, 18 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Hřeben Čerchova je svými 1042 m. n m. nejvyšším vrcholem Českého lesa.
Toto západočeské pohoří je charakteristické svou odlehlostí, řídkým osídlením a často panenskou přírodou, čemuž vděčí desítkám let izolace kvůli hraničnímu pásmu, podobně jako Novohradské hory, či část Šumavy. Vzpomínám si, jak jsem v roce 1993 šel poprvé z Halže u Tachova do hvozdů těchto hor, směr Obora, Horní Výšina a Pavlův Studenec. Za halžskou hospodou "U dubu" jsem se prakticky ihned ocitl v jiném světě. Hluboké lesy, pastviny, stará Boží muka u cesty, sem tam původní chalupa, a na cestě starý dřevorubec rusínského původu s tažným koněm. Jako bych se vrátil v čase, někam do třicátých, čtyřicátých let...
Domažlická část Českého lesa je trochu jiná, její podobu po staletí utvářeli Chodové, jejich kultura a historie.
Na Čerchov jsme vyrazili z České Kubice, krásnou hřebenovou cestou hlubokými lesy, a přes Národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy..

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter