Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

reklama

85 fotek, 15.10.2016, 181 zobrazení, 18 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Hřeben Čerchova je svými 1042 m. n m. nejvyšším vrcholem Českého lesa.
Toto západočeské pohoří je charakteristické svou odlehlostí, řídkým osídlením a často panenskou přírodou, čemuž vděčí desítkám let izolace kvůli hraničnímu pásmu, podobně jako Novohradské hory, či část Šumavy. Vzpomínám si, jak jsem v roce 1993 šel poprvé z Halže u Tachova do hvozdů těchto hor, směr Obora, Horní Výšina a Pavlův Studenec. Za halžskou hospodou "U dubu" jsem se prakticky ihned ocitl v jiném světě. Hluboké lesy, pastviny, stará Boží muka u cesty, sem tam původní chalupa, a na cestě starý dřevorubec rusínského původu s tažným koněm. Jako bych se vrátil v čase, někam do třicátých, čtyřicátých let...
Domažlická část Českého lesa je trochu jiná, její podobu po staletí utvářeli Chodové, jejich kultura a historie.
Na Čerchov jsme vyrazili z České Kubice, krásnou hřebenovou cestou hlubokými lesy, a přes Národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy..
62 fotek, 24.9.2016, 156 zobrazení, 14 komentářů | dokumenty, kultura, oslavy, události
Letošní oslavy Dne železnice probíhaly v západočeském Chebu.
Počasí se vydařilo a akce přilákala tisíce lidí..
33 fotek, 11.9.2016, 55 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování, ostatní
Architekt, stavební podnikatel, politik a mecenáš Josef Hlávka ( *1831 Přeštice - +1908 Praha) byl jednou z nejvýznamějších osobností českého národa na přelomu 19. a 20. století.
Jeho stavební firma realizovala mimo jiné řadu staveb na tehdy budované vídeňské Ringstraße. Z jeho architektonických návrhů je známá například Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích, zapsaná na Seznam světového dědictví v Evropě (UNESCO) nebo budova Zemské porodnice v Praze u Apolináře. Později se stal hlavním zakladatelem a mecenášem České akademie věd a umění. Koncem života založil Hlávkovu nadaci, jíž odkázal svůj veškerý majetek.
Zámek v Lužanech na jižním Plzeňsku koupil před 150 lety v r. 1866 původně pro svoji ovdovělou matku. V důsledku pracovního vypětí, kterému byl vystaven, a namáhavého cestování mezi Vídní, Prahou a Černovicemi však na podzim roku 1869 Hlávka zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy. Osmatřicetiletý velmi úspěšný muž se ocitl na invalidním vozíku, musel opustit kancelář a odejít do ústraní na zámek v Lužanech, tři kilometry od rodných Přeštic. Kolem roku 1880 se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že mohl opět chodit. Byl dvakrát ženatý, ale děti neměl.
Čtyři roky před smrtí završil své mecenášské úsilí tím, že ve své poslední vůli 25. ledna 1904 ustanovuje (dětí nemaje) svým univerzálním dědicem nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, které podle statutu přiloženého k závěti mělo být ustanoveno ihned, nejdéle však do dvou roků po jeho smrti.
Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní nadace velkou část jeho odkazu. Jde o nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou v České republice.
Hlávka umírá v 77 letech dne 11. března 1908 v Praze, a je pochován v rodinné hrobce v Přešticích.
Zámek v Lužanech je stále využíván Hlávkovou nadací a příležitostně bývá zpřístupněn veřejnosti..
70 fotek, 24.8.2016, 84 zobrazení, 8 komentářů | cestování, krajina, příroda
Černohorská rašelina vznikla přibližně před 6 000 lety. Nachází se severně nad Jánskými Lázněmi, v plochém sedle mezi krkonošskými vrcholy Černá hora a Světlá, ve výšce 1200 m. n m.
Roste zde spousta vzácných rostlin, například kyhanka sivolistá, blatnice bahenní, suchopýr úzkolistý či klikva žoravina. Z živočichů tu můžete pozorovat řadu brouků a pavouků nebo ještěrku živorodou. Na mnoha místech lokalitu obklopuje odumřelý les.
Kolem rašeliniště vede po poválkových chodnících naučná stezka. Na jejím západním kraji je postavena dřevěná vyhlídková věž..
115 fotek, 23.8.2016, 124 zobrazení, 12 komentářů | cestování, krajina, příroda
Koncem srpna jsme vyrazili do našich nejvyšších hor. Hned druhý den jsme se vypravili na Sněžku, a přes Obří sedlo a Úpské rašeliniště na Luční boudu.
Ve výšce 1200–1300 m. n m. zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, smilkové hole, kamenná a suťová moře. Tento u nás velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. Krkonoše jsou z klimatického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1400 m se podnebím dají srovnat s grónským pobřežím. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Průměrná teplota například v Trutnově je 6,8 stupně Celsia, kdežto na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš, je průměrná roční teplota 0,2 stupně Celsia. Zároveň se jedná o nejchladnější místo České republiky.
Na Sněžku jsme z důvodu úspory času vyjeli lanovkou, a ačkoliv u dolní stanice lanovky v Peci bylo teplo a slunečno, na vrcholu Sněžky jsme vystoupili do mlhavého a chladného počasí, podobného konci listopadu..
113 fotek, 23.7.2016, 118 zobrazení, 3 komentáře | dokumenty, zábava
Minulý týden dorazil legiovlak do Bezdružic.
V sobotu 23. července proběhla na pastvině u trati nad nádražím ukázka bitvy čs. legionářů proti bolševikům. Na dvě hodiny jsme se tak přenesli na Transsibiřskou magistrálu roku 1918..
58 fotek, 28.6.2016, 263 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, ostatní, zábava, moje fotozprávy
Legiovlak – legionářské muzeum na kolejích tráví první polovinu léta v Plzeňském kraji. Parní lokomotiva s dvanácti zrekonstruovanými vagony, představujícími život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války, přijel 27. června do Rokycan, pak zamíří do Železné Rudy, Klatov, Domažlic a Bezdružic. Veřejnosti je prohlídka k dispozici zdarma ...
58 fotek, 18.6.2016, 76 zobrazení, 10 komentářů | krajina, města, země
Malá procházka po stopách českého šlechtického rodu Šternberků v západočeských Radnicích..
111 fotek, 14.5.2016, 145 zobrazení, 26 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Zlatá cesta (také Norimberská cesta či Via Carolina) byla významná středověká východo-západní obchodní cesta spojující Norimberk s Prahou.
Od 13. století bývala nejdůležitější obchodní cestou mezi Norimberkem a Prahou. Trasa cesty využívala prehistorickou východo-západní stezku. Její středověký rozkvět začal za vlády Karla IV., který byl svou osobou prostředníkem mezi Čechami a Svatou říší římskou. Koupí, manželstvím, dědictvím a diplomacií získal Karel IV. v 50. a 60. letech 14. století Horní Falc. Prostřednictvím rozšíření země dosáhl císař toho, že z Prahy bylo možné cestovat až na dosah Norimberku jednou zemí a bez placení cel. (Wikipedie)
Letošní Rajdlovka vedla malou částí této historické stezky..
70 fotek, 16.4.2016, 83 zobrazení, 20 komentářů | architektura, krajina, města
Petřín je pískovcovo - opukový kopec v centru Prahy. V průběhu staletí vystřídal několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín. Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého Praha postavila hodně staveb.
O Petříně se mluví v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“. Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov (Wikipedie)
Petřín proslavil Karel Hynek Mácha, ale především 65. metrů vysoká rozhledna, postavená v r. 1891 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy..
85 fotek, srpen 2014 až březen 2016, 180 zobrazení, 12 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice
V neděli 27. března 2016 jsme měli domluvenou exkurzi na tv. vysílači Krašov na severním Plzeňsku.
Stavba vysílače probíhala v letech 1958 až 1960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Následkem tohoto poškození a silných mrazů došlo počátkem roku 1979 k havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen. Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Výstavba nového stožáru probíhala v letech 1979 až 1981. Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m). Fotografování technologických zařízení uvnitř budovy bylo bohužel zakázáno, tak jsem pořídil jen několik fotografií venku..
Z Krašova jsme se vydali do Bezvěrova a pak lesem a údolím Lomeného potoka do městečka Úterý..
136 fotek, 26.3.2016, 119 zobrazení, 7 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, vesnice
O velikonoční sobotu jsme vyrazili do Stupna, kde jsme si prohlédli místní kostel, a poté částečně po hornické naučné stezce do městečka Radnice na Rokycansku.
V Radnicích jsme se podívali do "znovuobjevených" sklepů dávno neprovozovaného Měšťanského pivovaru a do městského muzea..
25 fotek, zima 2015/2016, 242 zobrazení, 7 komentářů | architektura, dokumenty, města
Je to obávaná adresa, kam není radno po setmění vkročit.
Jateční ulice v Plzni.
Místo, kam radnice v minulosti soustředila sociálně slabé nájemníky, a které dlouhodobě patří k problémovým lokalitám..
32 fotek, 27.2.2016, 103 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, lidé, města
Kdysi v těchto místech, na jihozápadních svazích Smíchova bývaly vinice a usedlosti se zahradami. Městská čtvrť byla později pojmenována po Tomášovi Malvazym, malostranském měšťanovi, který tady měl rovněž usedlost.
V roce 1876 zde byl založen hřbitov, který se dnes svou rozlohou řadí mezi největší pražské hřbitovy. Rozlohu má necelých osm hektarů, a podle některých zdrojů je zde pohřbeno okolo 55 000 lidí.
O dvacet let později byl v areálu postaven novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, v jehož arkádách najdeme luxusní hrobky.
Na Malvazinkách je pohřbeno i nemálo slavných a významných lidí, často tak odlišného ražení, že to až budí úsměv. Např. vedle trampů odpočívá bývalý zemský prezident Hugo Kubát, proslulý nenávistí a tažením proti prvorepublikovému trampingu, nebo nedaleko známých představitelů českého undergroundu spí svůj věčný sen bývalý prezident Antonín Novotný..
29 fotek, 27.2.2016, 185 zobrazení, 12 komentářů | architektura, dokumenty, města
Secesní budova vyšehradského nádraží byla dostavěna v r. 1905 na základě požadavku c. k. ředitelství státních drah.
Cestujícím přestalo nádraží sloužit po zhruba šedesáti letech provozu. Pak začala jeho postupná devastace. Počátkem 80. let minulého století sice tehdejší ČSD nechaly historickou budovu opravit, ale rekonstrukce nedopadla nejlépe, respektive dopadla úplně špatně a nádraží chátrá ještě rychleji. Do loňského roku byla bývalá stanice (teď už jen výhybna) obsazena výpravčím a signalistou, ale po instalaci nového zabezpečovacího zařízení je celý objekt prázdný a devastace nabrala ještě větší rychlost. Dveře dopravní kanceláře mají vytlučená okénka, u jiných dveří dokonce kdosi rozdělal oheň a skoro celá vnitřní část budovy s přístřeškem je zavezena odpadky.
O nádraží byl zájem, jedna firma už dokonce měla smlouvu a vypracovaný projekt, jenže do toho přišlo rozdělení železnice, a prakticky od té doby probíhají tahanice o to, komu nádraží vlastně patří - jestli ČD nebo SŽDC.
Nezbývá než doufat, že se vše včas vyřeší, jinak budovu čeká osud Těšnova..
128 fotek, 13.2.2016, 66 zobrazení, 60 komentářů | architektura, dokumenty, města
Jedno únorové odpoledne v samém srdci české státnosti.
Největší, trvale osídlený hradní komplex na světě slouží již od 9. století jako sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Areál tvoří rozsáhlý komplex paláců a církevních staveb řady architektonických slohů..
PF 2016  4
1 fotka, 24.12.2015, 105 zobrazení, 4 komentáře
126 fotek, 5.12.2015, 86 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Regensburg je nádherné město, kde je dochovaná částečně středověká atmosféra. Můžete se procházet úzkými středověkými uličkami i obdivovat honosný chrám Svatého Petra a spoustu jiných památek, díky nimž je město zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Regensburg se nazývá v češtině Řezno, ale častěji se používá název Regensburg. Historie Řezna je velmi bohatá a nelze přesně říci, kdy bylo založeno. Objevovaly se zde keltská sídliště a později římské vojenské tábory. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství.
Dnes je město proslulé nejen svým specifickým geniem loci, ale hlavně předvánočními trhy..
72 fotek, 7.11.2015, 90 zobrazení, 30 komentářů | cestování, krajina, kultura, příroda
Sedlák Jan Sladký Kozina symbolizuje odpor českého lidu proti německému útlaku v tzv. době temna po bitvě na Bílé hoře. Jméno dostal podle statku Kozinec, kde bydlel.
Narodil se 10. září 1652 na statku v Újezdu u Domažlic, měl šest synů, a za své postoje byl 28. listopadu 1695 v Plzni popraven. Vdova Dorota zemřela přesně před 300 lety, 8. srpna 1715.
Prošli jsme za pošmourného listopadového dne zádumčivou chodskou krajinou z Babylonu okolo trhanovského zámku, sídla nechvalně proslulého Wolfa Maxmiliána Lammingera, svobodného pána z Albenreuthu (řečeného Lomikara) ke Kozinovu pomníku na kopci Hrádek, a k jeho rodnému statku v Újezdě u Domažlic..
35 fotek, 17.10.2015, 43 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, města
Malá procházka východočeskou metropolí..

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter