Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

reklama

70 fotek, 24.8.2016, 82 zobrazení, 8 komentářů | cestování, krajina, příroda
Černohorská rašelina vznikla přibližně před 6 000 lety. Nachází se severně nad Jánskými Lázněmi, v plochém sedle mezi krkonošskými vrcholy Černá hora a Světlá, ve výšce 1200 m. n m.
Roste zde spousta vzácných rostlin, například kyhanka sivolistá, blatnice bahenní, suchopýr úzkolistý či klikva žoravina. Z živočichů tu můžete pozorovat řadu brouků a pavouků nebo ještěrku živorodou. Na mnoha místech lokalitu obklopuje odumřelý les.
Kolem rašeliniště vede po poválkových chodnících naučná stezka. Na jejím západním kraji je postavena dřevěná vyhlídková věž..
115 fotek, 23.8.2016, 121 zobrazení, 12 komentářů | cestování, krajina, příroda
Koncem srpna jsme vyrazili do našich nejvyšších hor. Hned druhý den jsme se vypravili na Sněžku, a přes Obří sedlo a Úpské rašeliniště na Luční boudu.
Ve výšce 1200–1300 m. n m. zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, smilkové hole, kamenná a suťová moře. Tento u nás velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. Krkonoše jsou z klimatického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1400 m se podnebím dají srovnat s grónským pobřežím. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Průměrná teplota například v Trutnově je 6,8 stupně Celsia, kdežto na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš, je průměrná roční teplota 0,2 stupně Celsia. Zároveň se jedná o nejchladnější místo České republiky.
Na Sněžku jsme z důvodu úspory času vyjeli lanovkou, a ačkoliv u dolní stanice lanovky v Peci bylo teplo a slunečno, na vrcholu Sněžky jsme vystoupili do mlhavého a chladného počasí, podobného konci listopadu..
113 fotek, 23.7.2016, 117 zobrazení, 3 komentáře | dokumenty, zábava
Minulý týden dorazil legiovlak do Bezdružic.
V sobotu 23. července proběhla na pastvině u trati nad nádražím ukázka bitvy čs. legionářů proti bolševikům. Na dvě hodiny jsme se tak přenesli na Transsibiřskou magistrálu roku 1918..
58 fotek, 28.6.2016, 262 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, ostatní, zábava, moje fotozprávy
Legiovlak – legionářské muzeum na kolejích tráví první polovinu léta v Plzeňském kraji. Parní lokomotiva s dvanácti zrekonstruovanými vagony, představujícími život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války, přijel 27. června do Rokycan, pak zamíří do Železné Rudy, Klatov, Domažlic a Bezdružic. Veřejnosti je prohlídka k dispozici zdarma ...
58 fotek, 18.6.2016, 76 zobrazení, 10 komentářů | krajina, města, země
Malá procházka po stopách českého šlechtického rodu Šternberků v západočeských Radnicích..
111 fotek, 14.5.2016, 141 zobrazení, 26 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Zlatá cesta (také Norimberská cesta či Via Carolina) byla významná středověká východo-západní obchodní cesta spojující Norimberk s Prahou.
Od 13. století bývala nejdůležitější obchodní cestou mezi Norimberkem a Prahou. Trasa cesty využívala prehistorickou východo-západní stezku. Její středověký rozkvět začal za vlády Karla IV., který byl svou osobou prostředníkem mezi Čechami a Svatou říší římskou. Koupí, manželstvím, dědictvím a diplomacií získal Karel IV. v 50. a 60. letech 14. století Horní Falc. Prostřednictvím rozšíření země dosáhl císař toho, že z Prahy bylo možné cestovat až na dosah Norimberku jednou zemí a bez placení cel. (Wikipedie)
Letošní Rajdlovka vedla malou částí této historické stezky..
70 fotek, 16.4.2016, 80 zobrazení, 20 komentářů | architektura, krajina, města
Petřín je pískovcovo - opukový kopec v centru Prahy. V průběhu staletí vystřídal několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín. Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého Praha postavila hodně staveb.
O Petříně se mluví v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“. Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov (Wikipedie)
Petřín proslavil Karel Hynek Mácha, ale především 65. metrů vysoká rozhledna, postavená v r. 1891 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy..
85 fotek, srpen 2014 až březen 2016, 173 zobrazení, 12 komentářů | cestování, krajina, příroda, vesnice
V neděli 27. března 2016 jsme měli domluvenou exkurzi na tv. vysílači Krašov na severním Plzeňsku.
Stavba vysílače probíhala v letech 1958 až 1960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Následkem tohoto poškození a silných mrazů došlo počátkem roku 1979 k havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen. Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Výstavba nového stožáru probíhala v letech 1979 až 1981. Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m). Fotografování technologických zařízení uvnitř budovy bylo bohužel zakázáno, tak jsem pořídil jen několik fotografií venku..
Z Krašova jsme se vydali do Bezvěrova a pak lesem a údolím Lomeného potoka do městečka Úterý..
136 fotek, 26.3.2016, 119 zobrazení, 7 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, vesnice
O velikonoční sobotu jsme vyrazili do Stupna, kde jsme si prohlédli místní kostel, a poté částečně po hornické naučné stezce do městečka Radnice na Rokycansku.
V Radnicích jsme se podívali do "znovuobjevených" sklepů dávno neprovozovaného Měšťanského pivovaru a do městského muzea..
25 fotek, zima 2015/2016, 239 zobrazení, 7 komentářů | architektura, dokumenty, města
Je to obávaná adresa, kam není radno po setmění vkročit.
Jateční ulice v Plzni.
Místo, kam radnice v minulosti soustředila sociálně slabé nájemníky, a které dlouhodobě patří k problémovým lokalitám..
32 fotek, 27.2.2016, 95 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, lidé, města
Kdysi v těchto místech, na jihozápadních svazích Smíchova bývaly vinice a usedlosti se zahradami. Městská čtvrť byla později pojmenována po Tomášovi Malvazym, malostranském měšťanovi, který tady měl rovněž usedlost.
V roce 1876 zde byl založen hřbitov, který se dnes svou rozlohou řadí mezi největší pražské hřbitovy. Rozlohu má necelých osm hektarů, a podle některých zdrojů je zde pohřbeno okolo 55 000 lidí.
O dvacet let později byl v areálu postaven novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, v jehož arkádách najdeme luxusní hrobky.
Na Malvazinkách je pohřbeno i nemálo slavných a významných lidí, často tak odlišného ražení, že to až budí úsměv. Např. vedle trampů odpočívá bývalý zemský prezident Hugo Kubát, proslulý nenávistí a tažením proti prvorepublikovému trampingu, nebo nedaleko známých představitelů českého undergroundu spí svůj věčný sen bývalý prezident Antonín Novotný..
29 fotek, 27.2.2016, 179 zobrazení, 12 komentářů | architektura, dokumenty, města
Secesní budova vyšehradského nádraží byla dostavěna v r. 1905 na základě požadavku c. k. ředitelství státních drah.
Cestujícím přestalo nádraží sloužit po zhruba šedesáti letech provozu. Pak začala jeho postupná devastace. Počátkem 80. let minulého století sice tehdejší ČSD nechaly historickou budovu opravit, ale rekonstrukce nedopadla nejlépe, respektive dopadla úplně špatně a nádraží chátrá ještě rychleji. Do loňského roku byla bývalá stanice (teď už jen výhybna) obsazena výpravčím a signalistou, ale po instalaci nového zabezpečovacího zařízení je celý objekt prázdný a devastace nabrala ještě větší rychlost. Dveře dopravní kanceláře mají vytlučená okénka, u jiných dveří dokonce kdosi rozdělal oheň a skoro celá vnitřní část budovy s přístřeškem je zavezena odpadky.
O nádraží byl zájem, jedna firma už dokonce měla smlouvu a vypracovaný projekt, jenže do toho přišlo rozdělení železnice, a prakticky od té doby probíhají tahanice o to, komu nádraží vlastně patří - jestli ČD nebo SŽDC.
Nezbývá než doufat, že se vše včas vyřeší, jinak budovu čeká osud Těšnova..
128 fotek, 13.2.2016, 66 zobrazení, 60 komentářů | architektura, dokumenty, města
Jedno únorové odpoledne v samém srdci české státnosti.
Největší, trvale osídlený hradní komplex na světě slouží již od 9. století jako sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Areál tvoří rozsáhlý komplex paláců a církevních staveb řady architektonických slohů..
PF 2016 4
1 fotka, 24.12.2015, 105 zobrazení, 4 komentáře
126 fotek, 5.12.2015, 71 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Regensburg je nádherné město, kde je dochovaná částečně středověká atmosféra. Můžete se procházet úzkými středověkými uličkami i obdivovat honosný chrám Svatého Petra a spoustu jiných památek, díky nimž je město zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Regensburg se nazývá v češtině Řezno, ale častěji se používá název Regensburg. Historie Řezna je velmi bohatá a nelze přesně říci, kdy bylo založeno. Objevovaly se zde keltská sídliště a později římské vojenské tábory. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství.
Dnes je město proslulé nejen svým specifickým geniem loci, ale hlavně předvánočními trhy..
72 fotek, 7.11.2015, 89 zobrazení, 30 komentářů | cestování, krajina, kultura, příroda
Sedlák Jan Sladký Kozina symbolizuje odpor českého lidu proti německému útlaku v tzv. době temna po bitvě na Bílé hoře. Jméno dostal podle statku Kozinec, kde bydlel.
Narodil se 10. září 1652 na statku v Újezdu u Domažlic, měl šest synů, a za své postoje byl 28. listopadu 1695 v Plzni popraven. Vdova Dorota zemřela přesně před 300 lety, 8. srpna 1715.
Prošli jsme za pošmourného listopadového dne zádumčivou chodskou krajinou z Babylonu okolo trhanovského zámku, sídla nechvalně proslulého Wolfa Maxmiliána Lammingera, svobodného pána z Albenreuthu (řečeného Lomikara) ke Kozinovu pomníku na kopci Hrádek, a k jeho rodnému statku v Újezdě u Domažlic..
35 fotek, 17.10.2015, 43 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, města
Malá procházka východočeskou metropolí..
40 fotek, 17.10.2015, 81 zobrazení, 14 komentářů | dokumenty, koníčky, práce
Nejstarší a ve střední Evropě údajně jedinečná sbírka železniční sdělovací a zabezpečovací techniky..
41 fotek, 27.9.2015, 262 zobrazení, 16 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Před rokem jsem putoval proti proudu Úteráku k jeho prameni u Bezvěrova, dnes jsem se vypravil opačným směrem - k jeho konci v Úterské zátoce.
Úterský potok si prakticky celou 34. km dlouhou cestu razí hlubokým romantickým údolím a v minulosti jeho energii využívala spousta mlýnů, jeden hamr a několik pil. Celou pouť končí jako levostranný přítok řeky Mže, v 33.3 říčním kilometru pod obcí Blahousty, kde vzdutí vodní nádrže Hracholusky vytváří mohutnou tzv. Úterskou zátoku, která se stala rájem rybářů..
108 fotek, 28.8.2015, 95 zobrazení, 16 komentářů | krajina, příroda, země
Na návrší Zlatý kůň v Českém krasu se nachází jedno z nejbohatších paleontologických nalezišť z devonu na světě.
Naučná stezka Zlatý kůň začíná u východu z Koněpruských jeskyní a provede návštěvníky po zajímavostech v blízkém okolí jeskyní. Naučná stezka prochází národními přírodními památkami Zlatý kůň a Lom na Kobyle.
Koněpruské jeskyně na Zlatém koni u Koněprus jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Jeskynní systém tvoří tři patra o celkové délce asi 2 km a hloubce přes 70 metrů. Jeskyně jsou vytvořeny v devonských vápencích. V Koněpruských jeskyních je unikátní krápníková výzdoba. K nejstaršímu typu krápníků patří tzv. koněpruské růžice ve tvaru sintrových koulí, tvořených vrstvičkami kalcitu a chalcedonu. V jeskynních výplních Koněpruských jeskyní byly objeveny hojné kosterní pozůstatky fosilních zvířat a také několik kostí člověka typu Homo sapiens sapiens. Unikátní byl také nález středověké penězokazecké dílny ve svrchním patře Koněpruských jeskyní. Na přelomu 60. a 70. let 15. století zde penězokazci napodobovali tehdejší stříbrnou vládní minci, tzv. „peníz“. Koněpruské jeskyně byly novodobě objeveny v roce 1950 a roku 1959 zpřístupněny veřejnosti. Mají mimořádný geologický, paleontologický, archeologický a historický význam..

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter