Oblíbené

861 oblíbených alb 80 oblíbenců

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

coloraaa
Jak již dobře víte, mým největším koníčkem je jídlo. Nejsem línej si uvařit abych se nažral. (:-)) Proto spojíme zdravé s užitečným a koukneme se na jednu velice zdravou houbu. Jak je zdravá a na co vše je, vám jistě říkat nemusím. Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba s 5 až 25centimetrovým kloboukem připomínajícím tvar ústřice. Zbarvená je pak bíle, šedomodře nebo do hněda. Hlívy jsou využívány již po staletí v čínské medicíně a v asijské kuchyni. O největší rozmach se však postarali Němci za první světové války, kteří hlívu pěstovali jako výživné jídlo pro své vojáky a nedlouho poté také zjistili její využití v medicíně. Koupil jsem si jí v supermarketu a vůbec s ní nic nemusíte dělat. Jen ji postavíte do pokoje a za pár dní vám začnou růst pěkné zdravé houbičky. (:-)) Né ty malé halucinogenní ale pořádně velké trsy velmi zdravé a chutné houby. Hlívu můžete sušit, péct nebo smažit podobně jako ostatní houby. Nejoblíbenější je jistě falešná dršťková polévka nebo hlívový guláš. Tak jdeme na to.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 159 zobrazení
  • 5
  • 00
topanda
Muzeum Karla Maye v Radobýlu, úzkokolejná železnice Lössnitzgrundbahn do Moritzburgu a Míšeň
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2019
  • 50 zobrazení
  • 3
  • 00
jose68
Parádní vandr s "Milířákama" v Sedmihoří nad Horšovským Týnem. V pátek jsme stíhali bus z Plzně jen tak tak - přeplněno, vedro. Z Horšovského Týna dalším busem do Křakova a odtud již po svých. první noc v mlází s divočáky byla zajímavá - místo bylo zútulněno, třecí pařezy divočáků počůrány a kaliště dostatečně daleko(cca 10 metrů) od campu :-D V sobotu výstupy a sestupy na jednotlivé vrcholy v Sedmihoří a cesta podél Bobří řeky na Bobří camp. Zde jsme potkali i majitele, který donesl tekutý safír a tak večer ubíhal příjemněji :-D Nedělní ráno bylo trochu ztuhlé - jak alkoholem, tak zimou ;-) - ale nakonec jsme zdárně vyrazili podél Úhlavky směr Kladruby a Stříbro. Pití přes víkend bylo dostatečně, sobotní večer korunoval gin Bombay Sapphire a jídla tak akorát včetně MRE. Bohužel u dálnice se mi vybila i druhá baterka, takže další dokumentace je useknutá - nicméně jsou tady ještě kluků mobily, kde jsou zaznemanána další dobrodružství po cestě :- :-D Celkem za víkend 37km - víc, než dost :-) - ale čistá hlava a počasí vyšlo navzdory rosničkám skvěle :-D
https://tkladivo.rajce.idnes.cz/V_kopcich_a_u_reky - doplňující fotky od Toma :-D

SPÍME PODOBNI ZVĚŘI - Géza Včelička / Wabi Ryvola

Dlouhá je silnice, rovná jak čepel nože,
V korunách topolů, měsíc kolem tmu čeří.
Pod noční oblohou, tulácké naše lože,
Pod noční oblohou, spíme podobni zvěři.

Tiše a pomalu, nad lesem noc se sklání,
Cesta se zařízla, do její tmavé hrudi.
Noc nás teď pohladí, hvězdnatou chladnou dlaní,
Zeleným polibkem, dlouze na tváři studí.

R: Utíká naše mládí, silnice pádí,
a touhy ztroskotané, jen neklid objímá.
Ve škarpě u cesty, spí naše mládí,
hvězdy se dívají, lesklýma očima.

Jdem nocí, nocí dnem, šněrujem silnici,
A hřejem u ohně, své touhy tesknící.
My známe jediné, to píseň tuláka,
Slyšíme jediné, dálku jež huláká.
Jdem nocí, nocí dnem, my věční tuláci,
a spíjíme se snem, snem který krvácí.

R: Utíká naše mládí, silnice pádí,
a touhy ztroskotané, jen neklid objímá.
Ve škarpě u cesty, spí naše mládí,
hvězdy se dívají, lesklýma očima.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 8.4.2019
  • 118 zobrazení
  • 9
  • 55
trempoviny
Dvacátý šestý Aprílák se tradičně uskutečnil v první dubnový víkend. Bohužel, tentokrát se nezúčastnil jeho zakladatel šestaosmdesátiletý kamarád Dan. Aspoň s námi poseděl jeho zmenšený dokonalý model. Aprílák je trampský pochod každoročně v jiné trase. Tentokrát pořádající kamarádi vybrali trampskou oblast Podkozí na Kačáku. Já se svým kamarádem jsme si v sobotu přidali ještě několik kilometrů navíc, ale v neděli už jsme nešli s ostatními do osady Údolí Oddechu, kterou znám za padesát roků velmi dobře a skoro každý rok jsem byl na jejich výročním ohni. Takže, víkend strávený s dávnými kamarádkami a kamarády a s naší trampskou muzikou se velmi vydařil.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 354 zobrazení
  • 4
  • 00
herinet
16 komentářů
  • 3.4.2019
  • 26 zobrazení
  • 5
  • 1616
herinet
I když to máme na Lopatu coby kamenem dohodil, vždycky jsem rozkvetlé jaterníky viděla pouze v albech Áti marcopolo11. Tentokrát to byl úplně neplánovaný výlet s mým vnukem a moc se vydařil.
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 23.3.2019
  • 29 zobrazení
  • 6
  • 1212
boranek13
Fery, nezapomeneme............................
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 29.3.2019
  • 249 zobrazení
  • 4
  • 44
kibic
Výprava na Hanou byla letos velmi zdařilá, po úspěchu v Seničce jsme se Slávkem zajeli do PP U Strejčkova lomu, kde právě nasadil koniklec velkokvětý k velkolepé podívané.
více  Zavřít popis alba 
142 komentářů
herinet
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • letos v březnu
  • 44 zobrazení
  • 6
  • 99
trempoviny
První jarní víkend 2019 jsem využil příležitost, že je do konce března období vegetačního klidu a s kamarády jsme pokračovali v odstraňování náletových stromů na mých zahradách v Srbsku. Bylo strašné vedro, takže sobotní večerní pivní posezení U Nádraží bylo samozřejmostí. Tamní myslivecká schůze se během večera proměnila v trampskou slezinu díky trampovi harmonikáři. O půlnoci ze soboty na neděli jsme si zapálili ohníček v horké jarní noci. Vedro bylo až do rána. Takže, opět krásně prožitý víkend.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v březnu
  • 278 zobrazení
  • 2
  • 00
jose68
Parádní první jarní víkend pod širákem s Jardou - kámošem z dětství. První den jsme urazili 18km - druhý den jen 14km - spaní luxusní, konečně nikde nebyl sníh, studánky plný vody, dřevo na oheň bylo suchý a maso chutnalo skvěle. Jedinou vadou na kráse je, že ubývají hraniční kameny a patníky - na hřebeni Slonovce cestou na Sádek, číslované podél hranice vojenského prostoru - a na Hejláku někdo zlikvidoval patník s datem vzniku Vojenského újezdu Brdy - 1928 - proč? - ještě v roce 2017 tam byl.... :-(
V neděli přišlo avizované ochlazení - nicméně naštěstí nepršelo.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 24.3.2019
  • 88 zobrazení
  • 7
  • 55
lubosbess
22-24.2. tak po delší době v místě, kde se vždy začínalo. Víkend sice naplánovaný, ale přesto jiný díky několika nečekaným zvratům, naštěstí pohodovým....
více  Zavřít popis alba 
  • letos v únoru
  • 43 zobrazení
  • 2
  • 00
coloraaa
Óóó jaké to počasí. Včera že bys psa nevyhnal a dnes nádherně slunečno a teploučko. Dnes je poslední zimní vandřík a za týden se jde na vítání jara.
Počasí: +19°C, Skoro jasno až polojasno, slabý větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.3.2019
  • 241 zobrazení
  • 7
  • 11
otascz
Docela často se stává, když čtu článečky o Brdech, zejména z pera nejrůznějších cestovatelů, trampů, ale i podbrdských domorodců, že si tak trochu možná nejsou jisti tím, zda mohou Brdy označit za hory, či nikoli. Jakoby si s tou myšlenkou jen pohrávali, zmiňují ji často nesměle a z textu je cítit otazník – a tak trochu někdy i obava, aby náhodou nebyl autor za takové označení kritizován či dokonce vysmíván. Brdy pak již jsou klasickou vrchovinou, jež místy dosahuje až charakteru „hornatiny“. Absolutní výšky hor v řadě případů přesahují 800m (max. 865m) a i průměrné relativní výšky se pohybují mezi 250 až 300m, v extrémních případech i více. (Např. Plešivec 358m, Písky 341m, Tok 338m, Jordán 311m nebo Třemošná 308m). Brdská vrchovina je relativně rozsáhlé území (827 km2) s členitým reliéfem, vystupujícím z okolní spíše jen mírně zvlněné krajiny České kotliny, od níž ji oddělují většinou výrazné svahy, jež okolí převyšují průměrně o 200 – 300m. Výjimkou je zde pouze Příbramská pahorkatina, která navazuje na sousední Středočeskou pahorkatinu méně výraznými svahy. Jednotlivé hory Brdské vrchoviny jsou propojeny dobře identifikovatelnými hřebeny, jež celkově tvoří i patrnou terénní bariéru. Na tom nemění nic ani tři průlomová údolí (Vltavy, Všenorského potoka a Litavky).

Brdská vrchovina dosahuje průměrných nadmořských výšek mezi 450 – 800m, jen její nevelká část (hl. v Kopaninské vrchovině) dosahuje nižších maximálních nadmořských výšek (Kámen, 414m), naopak poměrně významná část podcelku Brdy leží v nadmořských výškách přesahujících 800m (Tok,865m; Praha, 862m; Koruna, 837m; Hradiště, 840m; Třemšín, 827m atd.). Jedná se tu dokonce o nejvyšší polohy vnitřních Čech, převyšující i např. České středohoří (Milešovka 837m) nebo Českomoravskou vrchovinu (Javořice 837m, Devět skal 836m).

Brdská vrchovina představuje i významnou terénní bariéru, která citelně ovlivňuje i komunikační trasy a spojení.

Velmi specifické geologické podmínky (kambrické křemence, křemenné pískovce, břidlice a buližníky) představují výjimečně neúživné kyselé podloží a dávají vznik extrémně neúrodným půdám, vylučujícím jakékoli formy intenzivního zemědělského využití. Horniny, které Brdskou vrchovinu vymodelovaly, jsou neobyčejně odolné vůči erozi, jež se zde uplatňuje především jen mrazovým zvětráváním. V důsledku polohy uvnitř Čech a srážkovému stínu pohraničních hor, má Brdská vrchovina relativně nižší srážkové úhrny a neuplatňuje se zde výrazněji vodní eroze.

I přes výše uvedené, je Brdská vrchovina srážkově bohatší než okolní území. Roční průměrné srážky se zde pohybují od 550mm/m2 v nižší, severovýchodní části Hřebenů až po 800-900mm/m2 v nejvyšších polohách Brd. Je to mnohem více, než poměrně suché oblasti v podhůří, kde se srážky pohybují okolo 500mm/m2 ročně. I z toho důvodu je Brdská vrchovina – a zejména podcelek Brdy, významnou (a chráněnou) oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), saturující touto surovinou rozsáhlé oblasti ve svém okolí.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 18.5.2018
  • 24 zobrazení
  • 2
  • 11
coloraaa
Dnes je počasí že bys psa nevyhnal tak jsme si dali jen takovou malou Brdskou procházku za Fabiánem. Původně měl stát někde jinde ale v Česku se nosí že co je domluvené zásadně neplatí. Ostatně v posledních letech tady přestalo platit dané slovo a v podstatě už to nikdo nedodržuje. Už se mi to stalo několikrát za poslední 3 roky a od lidí od kterých bych to nikdy nečekal. Jóó doba je zlá.
Počasí: +8°C, Převážně zataženo a na většině území občasný déšť, místy mrholení.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 16.3.2019
  • 194 zobrazení
  • 9
  • 00
lotusesprit
Bezdružice - Dnešní zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který na místě nejvyššího nároží vznikl již koncem 13. století a jehož část byla v 16. století přestavěna. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Nádvoří je přístupné průjezdem, který vznikl úpravou gotické brány. Nákladnou renesanční přestavbou prošel objekt za posledních Kolovratů a Elpognarů. Budovy kolem nádvoří byly tehdy minimálně o jedno patro vyšší. V roce 1711 je tato část zámku popisována jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha a započalo se s jejím bouráním. Renesanční sídlo, obklopené podle starých popisů parkánem a přístupné branou přes příkop s padacím mostem, bylo vypáleno Švédy. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti demolován a použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Zámek v té době prý ještě obklopovala vysoká zedˇ s cimbuřím. Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba vtiskla zámku dnešní podobu a její rozsah byl finančně velmi náročný. Potomci Löwensteinů vlastnili zámek až do konce druhé světové války. V roce 1815 strhla vichřice střechu a i s částí krovu. 19. září 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Poslední velká oprava proběhla v letech 1999–2015.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v březnu
  • 41 zobrazení
  • 1
  • 00
coloraaa
Do trempského nebe se navždy odebral 13.3.2019 v 70ti letech další kamarád z trampské osady Kamarádi Staré Řeky. Povstaňte, kamarádi, přestaňte jásat a hrát, odešel nám již navždy náš drahý kamarád. Nikdo už neuslyší v osadě jeho hlas, Nikdy už nepřijde hoch ten, do chaty mezi nás. Nadešel nejsmutnější den, den kdy nás navždy opustil skvělý člověk a kamarád Pepa Belfín zvaný Prófa. Všichni jsme ho měli rádi pro jeho veselou povahu. Byl velice oblíben i u svých žáků ve škole a vždy přiložil v pravý čas své ruce ke společnému dílu. Měl jsem rád jeho vyprávění a byl jsem jeho vděčný posluchač. Ahoj kamaráde. Nikdy nezapomeneme.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • březen 2011 až březen 2019
  • 2 252 zobrazení
  • 7
  • 22
trempoviny
O předjarním víkendu 2019 jsme se sešli mnohaletí kamarádi v Srbsku, zavzpomínat na doby dávného trampování (nejen) na Americe. Dorazili zástupci trampů severu, západu, jihu a středu Čech. Perfektní zázemí nám tradičně poskytla hospoda U Nádraží. Podle mě, opět velmi vydařený víkend.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v březnu
  • 316 zobrazení
  • 4
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

reklama