Oblíbené

913 oblíbených alb 80 oblíbenců

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

herinet
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • minulé pondělí
  • 14 zobrazení
  • 5
  • 1010
slavek-m
V přítomnosti viditelného světla můžeme obdivovat mnohdy až neuvěřitelné tvary a barvy minerálů. Za použití "černého světla" se nám však otevírá cesta k jejich temné straně. Některé minerály jsou totiž schopné luminiscence (fluorescence a fosforescence), a po excitaci vyzařují díky tzv. červenému (bathochromnímu) posunu viditelné světlo celé škály barev. V tomto albu se věnuji jen určitému výběru, brzy budou následovat obsáhlejší alba.
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • loni na podzim
  • 46 zobrazení
  • 6
  • 1515
slavek-m
Poslední album z loňských Dolomit (podzim 2018). Západ slunce jsem si zopakoval po čtyřech letech. V roce 2015 jsme však měli sníh, tento rok teplo a bezoblačná obloha. Navíc jsme fotili z trochu jiného místa. V noci jsme se v Passo delle Erbe vyspali ve spacácích a ráno vyrazili před svítáním fotit za výhodu slunce. V noci naštěstí moc nemrzlo - teplota neklesla moc pod bod mrazu. Oklepali jsme rychle námrazu a sbalili se rychle do auta. Za svítání jsme čekali až se slunce přehoupne přes hory a fotili jsme kostel Santa Berbura v obci La Val (německy Wengen).
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 13.10.2018
  • 49 zobrazení
  • 9
  • 3333
kibic
Zajímavé a chráněné druhy naší planě rostoucí květeny v měsíci květen.
více  Zavřít popis alba 
120 komentářů
kibic
Přírodní park Džbán je rozlohou velké území, na němž je několik maloplošných chráněných celků. Např. v NPP Cikánský dolík se vyskytují extrémně vzácné druhy rostlin (lněnka zobánkatá, šášina načernalá, nebo mečík bahenní), tento výběr je však z přelomu května a června, kdy ještě vše nekvetlo.
více  Zavřít popis alba 
65 komentářů
  • letos v květnu
  • 86 zobrazení
  • 23
  • 6565
kibic
Takřka monotematické album jsem věnoval dvěma druhům opuncií rostoucích na Lovoši. V roce 1957 je tam vysadil jakýsi botanický nadšenec a populace přežila do dnešních dnů, mírně se i rozšířila. S teplejším počasím se však šíří rychlejí, ale má jen omezené možnosti a tak se invaze neočekává. Když pak v červnu rozkvetou, připadáte si jako někde ve Středomoří.
více  Zavřít popis alba 
166 komentářů
kibic
Výběr vzácných druhů rostlin z NPP Polabská černava u Mělníka 1. června 2019.
více  Zavřít popis alba 
72 komentářů
  • 1.6.2019
  • 120 zobrazení
  • 25
  • 7272
trempoviny
Druhý víkend v červenci 2019 uspořádal plzeňský kamarád Rudy opět trampský parník na přehradě Hracholusky. Sešla se pohodová sestava trampů, takže víkend považuji za velice zdařilý. Dále ať hovoří fotky:
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červenci
  • 361 zobrazení
  • 5
  • 11
otascz
Docela často se stává, když čtu článečky o Brdech, zejména z pera nejrůznějších cestovatelů, trampů, ale i podbrdských domorodců, že si tak trochu možná nejsou jisti tím, zda mohou Brdy označit za hory, či nikoli. Jakoby si s tou myšlenkou jen pohrávali, zmiňují ji často nesměle a z textu je cítit otazník – a tak trochu někdy i obava, aby náhodou nebyl autor za takové označení kritizován či dokonce vysmíván. Brdy pak již jsou klasickou vrchovinou, jež místy dosahuje až charakteru „hornatiny“. Absolutní výšky hor v řadě případů přesahují 800m (max. 865m) a i průměrné relativní výšky se pohybují mezi 250 až 300m, v extrémních případech i více. (Např. Plešivec 358m, Písky 341m, Tok 338m, Jordán 311m nebo Třemošná 308m). Brdská vrchovina je relativně rozsáhlé území (827 km2) s členitým reliéfem, vystupujícím z okolní spíše jen mírně zvlněné krajiny České kotliny, od níž ji oddělují většinou výrazné svahy, jež okolí převyšují průměrně o 200 – 300m. Výjimkou je zde pouze Příbramská pahorkatina, která navazuje na sousední Středočeskou pahorkatinu méně výraznými svahy. Jednotlivé hory Brdské vrchoviny jsou propojeny dobře identifikovatelnými hřebeny, jež celkově tvoří i patrnou terénní bariéru. Na tom nemění nic ani tři průlomová údolí (Vltavy, Všenorského potoka a Litavky).

Brdská vrchovina dosahuje průměrných nadmořských výšek mezi 450 – 800m, jen její nevelká část (hl. v Kopaninské vrchovině) dosahuje nižších maximálních nadmořských výšek (Kámen, 414m), naopak poměrně významná část podcelku Brdy leží v nadmořských výškách přesahujících 800m (Tok,865m; Praha, 862m; Koruna, 837m; Hradiště, 840m; Třemšín, 827m atd.). Jedná se tu dokonce o nejvyšší polohy vnitřních Čech, převyšující i např. České středohoří (Milešovka 837m) nebo Českomoravskou vrchovinu (Javořice 837m, Devět skal 836m).

Brdská vrchovina představuje i významnou terénní bariéru, která citelně ovlivňuje i komunikační trasy a spojení.

Velmi specifické geologické podmínky (kambrické křemence, křemenné pískovce, břidlice a buližníky) představují výjimečně neúživné kyselé podloží a dávají vznik extrémně neúrodným půdám, vylučujícím jakékoli formy intenzivního zemědělského využití. Horniny, které Brdskou vrchovinu vymodelovaly, jsou neobyčejně odolné vůči erozi, jež se zde uplatňuje především jen mrazovým zvětráváním. V důsledku polohy uvnitř Čech a srážkovému stínu pohraničních hor, má Brdská vrchovina relativně nižší srážkové úhrny a neuplatňuje se zde výrazněji vodní eroze.

I přes výše uvedené, je Brdská vrchovina srážkově bohatší než okolní území. Roční průměrné srážky se zde pohybují od 550mm/m2 v nižší, severovýchodní části Hřebenů až po 800-900mm/m2 v nejvyšších polohách Brd. Je to mnohem více, než poměrně suché oblasti v podhůří, kde se srážky pohybují okolo 500mm/m2 ročně. I z toho důvodu je Brdská vrchovina – a zejména podcelek Brdy, významnou (a chráněnou) oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), saturující touto surovinou rozsáhlé oblasti ve svém okolí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 18.5.2018
  • 46 zobrazení
  • 2
  • 22
danes65
2 komentáře
  • 14.7.2019
  • 30 zobrazení
  • 2
  • 22
slavek-m
Bublinatka orchidoidní je relativně robusní epifitická či terestrická bublintka s nápadně velkými bílými květy vyskytující se na severu Jižní Ameriky a na Antilách. Z hlediska pěstování patří mezi ty snázáeji pěstovatelné orchideoidní bublinatky. I přes to mi poprvé vykvetla až teď, i když mi dříve kvetly mnohem náročnější druhy.

Starší kvetení epifitních a orchideokvětých bublinatek:
Utricularia alpina B 2018
Utricularia praetermisa 2018
Utricularia asplundii × endresii 2018
Utricularia asplundii 2018
Utricularia campbelliana 2017
Utricularia asplundii × endresii 2016
Utricularia campbelliana 2016
Utricularia asplundii 2015
Utricularia endresii 2012
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • květen až červenec 2018
  • 25 zobrazení
  • 10
  • 2020
herinet
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • letos v červnu
  • 45 zobrazení
  • 7
  • 2121
radovans
Střední část Českého Lesa je takový Bohem i lidmi pozapomenutý kraj. Do roku 1989 přísně zapovězený prostor hraničního pásma. Nyní krajina hlubokých lesů, míst bývalých obcí a památek na éru železné opony. Jednou z těchto zajímavostí je vrch Havran (894 m) a na něm stojící věž. Do roku 1989 sloužila pohraniční stráži, poté chátrala. V posledních letech prošla rekonstrukcí a nyní slouží jako celoročně a zdarma přístupná rozhledna s kruhovým výhledem. Je krásně vidět Český Les, Slavkovský les a Tachovsko.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.5.2019
  • 24 zobrazení
  • 2
  • 11
jose68
17km cestou z Valdeka po Brdech - vedro na padnutí, ale v lese se to celkem dalo, voda ze studánek chladivá a výtečná - rostou už borůvky celkem hojně a také lesních jahod je všude dost. V trávě je ovšem dost i klíšťat, takže při odbočce do "tajgy" jsem jich asi 11 musel sundat. Nejlepší bylo koupání u Velkého rybníka - kdyby tam ovšem nebyli mastňáci s rodinkama ve stanech - to všechno narušilo večerní romantiku.......Potom nemají být články na netu, že turisti zase rozdělávali oheň v CHKO Brdy......
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.6.2019
  • 107 zobrazení
  • 5
  • 22
pep27
Tak opět po roce okolí Rabštejna, Manětín a Plasy muzeum stavebnictví a bonus co se mám prohánělo pod autem (horší kvalita).
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v červnu
  • 24 zobrazení
  • 4
  • 22
danes65
2 komentáře
  • 23.6.2019
  • 49 zobrazení
  • 5
  • 22
radovans
Velké Dářko je největší rybník Českomoravské vrchoviny, leží nedaleko obcí Polnička a Škrdlovice ve výšce 610 m a vytéká z něj řeka Sázava. Jde o starý rybník - byl založen již na konci 15. století. Najdeme ho v srdci CHKO Žďárské vrchy (CHKO vyhlášena v roce 1970) a vybízí k procházkám po krásném a lesnatém okolí. U rybníka je velice významná rezervace Dářská rašeliniště. Za obcí Radostín, o několik metrů výš, leží rybník Malé Dářko.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.5.2019
  • 20 zobrazení
  • 3
  • 22
jose68
Prima sobotní odpoledne s dědou(tchánem) a Mikym v Solvayových lomech. Počasí tak akorát, všude spousta zajímavých strojů - mraky lidí - ale mají organozaci za těch 16 let zmáknutou pěkně. Pokračovali jsme na skálu nad Sv. Janem a potom zpátky přez nižší etáže lomu zpátky.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • letos v červnu
  • 66 zobrazení
  • 5
  • 33
jose68
Nedělní procházka kolem Hostivických rybníků do Chýně na dobré pivko. Přírodní rezervace je celkem divočina, v křoví jsou pěšinky a je vidět hodně opeřenců - jak na vodě, tak ve stromech.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 20.5.2019
  • 86 zobrazení
  • 7
  • 55
hynna
Tradiční květnová výprava tentokráte do oblasti Českého krasu.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • letos v květnu
  • 73 zobrazení
  • 5
  • 77
alimraj
1 komentář
  • 31.5.2019
  • 19 zobrazení
  • 2
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

reklama