Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
více 

Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..
Kategorie: dokumentyudálosti
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 21.11.2014
  • 11 161 zobrazení
  • 9
  • 2222
Zdeněk Huspek (1947) působil v letech 1977 - 1991 na plzeňském ranžíru jako vedoucí posunu a nádražní.
Za tu dobu pořídil, co by nadšený fotoamatér nesčíslně fotografií lidí, techniky i běžného života na seřaďovacím nádraží. Dnes čas od času naskenuje nějaký ten negativ, takže si můžeme tyto fotografie, staré více než třicet let prohlédnout v digitální podobě, a pamětníci mohou zavzpomínat na dobu, kdy to, jak říkají "stálo za hovno.."
Autorem jedné fotografie je pan Jiří Šenk z Ostrova nad Ohří.
Odkaz na stránky Z. Huspeka: http://www.multiweblog.cz/
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 10.2.2014
  • 5 020 zobrazení
  • 1
  • 66
Králův Dvůr, šestitisícové město, jež bylo v letech 1980 - 1990 součástí Berouna by se mohlo pyšnit kdysi jistě nádherným renesančním zámkem z r. 1585. Dnešní stav je však po éře socialismu poměrně tristní, ačkoliv má již novou střechu a probíhá postupná rekonstrukce. Poslední ránu areálu zasadila dálnice D5, která od r. 1988 prochází bývalým zámeckým parkem, a celé město de facto rozdělila...
Nad městem, v krásném údolí leží na Suchomastském potoce vodní nádrž Suchomasty, na turistických mapách deklarovaná jako vodárenská nádrž pitné vody. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem na jejích březích a hrázi narazil v parném dni na spoustu koupajících se lidí...
Vysoko nad přehradou, cestou do Jarova se nachází opuštěný lom Kosov s jezírkem a neuvěřitelně čistou vodou..
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 19.8.2012
  • 1 772 zobrazení
  • 1
  • 1818
Výběr nejlepších fotografií roku 2018..
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 7.1.2019
  • 1 386 zobrazení
  • 18
  • 1010
Seřaďovací nádraží, slangově nazývané také ranžír (z německého výrazu Rangierbahnhof), je na železnici takové nádraží, které slouží k přechodu jednotlivých vozů nebo skupin vozů mezi jednotlivými nákladními vlaky. Jedná se přitom o nádraží, které je stavebně a technologicky uzpůsobeno pro provedení velkého množství těchto operací. Při pomalém sunutí soupravy na svážný pahrbek se jednotlivé vozy nebo skupiny vozů (tzv. odvěsy) po překonání vrcholu pahrbku dávají do samovolného pohybu ve směru spádu (tj. směrem do směrové skupiny). Podle tříděnky jsou výpravčím na stavědle případně automatickým zařízením přestavovány jednotlivé výhybky tak, aby daný odvěs dojel na správnou kolej. Rychlost jízdy každého odvěsu je pak regulována na svážném pahrbku i pod ním kolejovými brzdami (Wikipedie).
Plzeňský ranžír má 21 směrových a 6 odjezdových kolejí. Začátkem června jsem album doplnil o fotografie obvodu 2. a 4. posunující zálohy a celého severního zhlaví...
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 1 230 zobrazení
  • 2
  • 00
Nedávno jsem měl příležitost nahlédnout do staničních kronik plzeňského hlavního nádraží.
Historie železnice v Plzni se začala psát na samém počátku 60. let 19. stol., a od té doby prošla bouřlivým vývojem, poznamenaným rozvojem průmyslu ve městě i kraji, dvěma světovými válkami a dvěma totalitami až k dnešní, poslední etapě modernizace stanice, kdy definitivně mizí poslední zbytky historických objektů.
Stránky z kronik bohužel nešly nijak oskenovat, tudíž jsou jen ofocené, trochu na úkor kvality.
Pojďte se podívat, jak se dnešní hlavní nádraží v Plzni měnilo v průběhu věků až do 80. let 20. století..
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 4.3.2017
  • 1 227 zobrazení
  • 10
  • 66
Fotografie plzeňského ranžíru, které pořídil pro srovnání se staršími fotografiemi Z. Huspeka z osvětlovacích věží Karel Klvaň dne 12. února 2014...
Kategorie: ostatnípráce
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 12.2.2014
  • 891 zobrazení
  • 1
  • 1212
Poslední červencovou sobotu bylo okolo 36°C, a já se rozhodl, že se pojedu podívat do Žloukovic do PR Kabečnice, a potom podél řeky do Nižboru na novou restauraci, kterou nedávno otevřel herec Tomáš Hanák.
Kabečnici jsem však kvůli nesnesitelnému vedru vzdal, a tak jsme se vydali rovnou do Nižboru, přičemž jsme se každých cca 500 m. skočili zchladit do řeky. Berounka po nedávné povodni byla čistá a neuvěřitelně teplá, jen nás trápila spousta hladových ovádů..
V Nižboru, vedle nádraží, stávalo léta zpustlé dřevěné skladiště s rampou. Tomáš Hanák, který v Nižboru bydlí asi patnáct let, se před pár lety rozhodl, že objekt koupí a zrekonstruuje. Dal si přitom záležet, aby vše zůstalo původní, historické. Budova pochází z r. 1893, ale sám Hanák mi řekl, že tento rok je datem zapsání do katastru nemovitostí, že objekt může být ještě o nějaký ten rok starší. K rampě přikoupil tři staré vyřazené vagóny, a i vnitřní vybavení restaurace je z věcí, které postupně sehnal z jiných starých objektů.
Vše se ale podařilo, a koncem června se Nádražní výletní restaurace Nižbor otevřela. Vzniklo místo, které má neopakovatelný genius loci, kde na vás historie dýchne na každém kroku. Je zde na výběr dost jídel a nápojů. Točí tu pivo Bernard, a sám Tomáš Hanák je příjemný člověk, který vám ho přinese a poklábosí s vámi. Tak neváhejte..
více  Zavřít popis alba 
27 komentářů
  • 27.7.2013
  • 819 zobrazení
  • 3
  • 2727
Malá exkurze na konkurenčním ranžíru..
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 18.1.2017
  • 739 zobrazení
  • 9
  • 1010
Císařská rokle je součást Národní přírodní rezervace Koda, jedné z nejhodnotnějších částí Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to hluboká krasová rokle s vyvěračkou. Voda obsahuje velké množství rozpuštěného uhličitanu vápenatého, který se z ní sráží v podobě pěnovcových hrázek, místy tu jsou i drobné vodopády. Ve 20. letech minulého století se zde těžil tzv. karlštejnský mramor. Dnes je rokle z důvodu nejvyššího stupně ochrany přírody oficiálně nepřístupná.
Když jsem tu byl naposledy, bylo horko k padnutí a rokle připomínala tropický prales. Dnes bylo okolo 20°C a podmínky pro fotografování poměrně příznivé. Vězte, že jsem se při návštěvách Císařské rokle choval nadmíru tiše a opatrně, a jediný rušivý čin, kromě cvaknutí závěrky fotoaparátu, bylo občasné opláchnutí zpoceného obličeje v chladné vodě krasového potoka..
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 30.8.2011
  • 664 zobrazení
  • 3
  • 3535
Návštěvu Rozvědčíka jsem plánoval dlouho. Ovšem dnes mám v ústech pachuť nepříjemného zážitku, a raději jsem se soustředil na přírodu a památník Oty Pavla v Luhu pod Branovem. Celou noc pršelo, ráno vysvitlo slunce, a údolí Berounky připomínalo tropické povodí Amazonky..
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 5.7.2011
  • 556 zobrazení
  • 3
  • 1414
Bývalý Tomáškův lom se nachází nedaleko Srbska, směrem ke Karlštejnu. Založil ho, spolu s vápenkou podnikatel Jan Tomášek okolo r. 1880. Lom fungoval do roku 1967, poté byl zrušen. Dnes zde najdeme monumentální skalní stěny s odlamujícími se kusy vápence, a zarůstající ruiny někdejší vápenky. Temeno skal je známou lokalitou poměrně hojného výskytu chráněného koniklece lučního českého..
O vápence více zde: http://www.hornictvi.info/techpam/tomasek/tomasek.htm
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • 8.4.2011
  • 522 zobrazení
  • 2
  • 4747
Kdysi významné železniční depo Zdice, situované na důležitém železničním uzlu tratí Praha – Cheb a Zdice – Protivín, dosloužilo provozním potřebám Českých drah v prosinci roku 2002. Od této doby bylo téměř nevyužívané a sloužilo především k deponaci neprovozních a dlouhodobě odstavených hnacích vozidel. Dnes zde společnost SAXI, která má někdejší výtopnu v pronájmu, provozuje muzejní expozici železniční i silniční techniky.
http://www.saxi.cz/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.9.2010
  • 505 zobrazení
  • 2
  • 11
Další výlet do nádherné přírody Českého krasu. Tentokrát ze Srbska, údolím Loděnického potoka do Svatého Jana pod Skalou..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.10.2009
  • 483 zobrazení
  • 2
  • 11
V neděli jsem vyrazil do Brd z druhé strany, od Míšova. Z Rokycan přes Příkosice do Borovna byla opět hustá mlha, ale v Míšově už svítilo sluníčko. Zastavil jsem se v místním grill baru, ale než jsem potom dojel do Teslín, počasí se rapidně zhoršilo. Zatáhlo se a začal foukat silný vítr. Oželel jsem tedy plánovaný výstup na kótu Praha, a spokojil se jen s Padrťskými rybníky. Tohle počasí už k podzimu prostě patří.
Střední Brdy jsem opouštěl v podvečer u bývalého Kolvína, poblíž vísky Skořice..
Více o pohoří zde: http://www.brdy.org/
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • červen 2009 až říjen 2011
  • 477 zobrazení
  • 1
  • 99
Kdysi mi můj děda, který v letech 1924 až 1939 pracoval na velkostatku Klecany vyprávěl, jak jednoho jarního dne v roce 1932 navštívil zámeckého pána Maxe Beniese nějaký mladý hrabě z Hořovic. Přiletěl svým soukromým letadlem, protože se, mimo jiné, zabýval leteckou akrobacií, a přistál na poli za klecanským zámkem, čímž vzbudil značný rozruch. Když po obědě odlétal, chtěl přihlížejícím předvést něco ze svého akrobatického umění, přičemž se, z důvodu, který už dnes nikdo nezjistí, zřítil do řepného pole a zabil. Moji prarodiče (babička pracovala na zámku jako kuchařka) mu pravděpodobně přichystali poslední oběd v životě. Bylo pondělí, 16. května 1932, 15 hodin 13 minut...
Po letech jsem zjistil, že onen mladý šlechtic byl Tassilo, hrabě z Hanau, princ ze Schaumburgu, mladší bratr majitele hořovického panství Jindřicha Hanau - Schamburg. Vydal jsem se prohlédnout si jejich někdejší sídlo a místo posledního odpočinku..
Zdroj historických fotografií: www.klecany.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2010
  • 469 zobrazení
  • 1
  • 00
Ústavní hřbitov se nachází zcela stranou bohnické zástavby. Hřbitov o rozloze cca 25.000 m2 je obehnán ohradní zdí s branami na východní a západní straně. Poblíž jižní zdi byla postavena kaplička, která je dnes zcela zdevastovaná. Hřbitov spolu s kaplí byl vystavěn během roku 1909 a byl určen pro pohřbívání zemřelých pacientů Ústavu pro choromyslné (dnes Bohnická psychiatrická léčebna) a také pro zaměstnance tohoto ústavu. Býval katolický, pro nekatolíky byla vyhrazena část po pravé straně kapličky. První ošetřovanec ústavu František Janovský byl v hrobě číslo 1 pohřben 14.9.1909. Na hřbitově se přestávalo pohřbívat už v 50. letech. V 60. letech byl hřbitov předán Pohřební službě hl. m. Prahy a v té době bylo na něm pohřbívání zastaveno a areál začal pustnout. Přesto zde podle některých náhrobních desek docházelo k ojedinělým pohřbům i později, dokonce až do 70. let. Počet hrobů podle dochovaného číslování přesahoval 3.000. Na mnoha hrobech se ještě v 90. letech 20. století dochovaly plechové tabulky ve tvaru osmicípích hvězd, málokde však s čitelnými údaji. Dnes už není ani po nich památky. Hroby se dnes dají stěží rozeznat, nemají žádné označení, jen ojediněle se dochovaly zbytky desek vsazených do obvodové zdi. Hřbitov je zcela zdevastován a zarostlý náletovými křovinami a stromy.(http://www.atlasceska.cz/)
Básník T.R.Field věnoval tomuto hřbitovu v 50. letech epigram:
Všecko, co kdy žilo, do země se skrylo a co z toho zbylo?
Proto vůbec nezáleží, na tom, právě zde kdo leží.
Nakonec je země prázdná stejně jako hlava blázna..
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 24.4.2014
  • 452 zobrazení
  • 1
  • 66
Jedna ze zimních výprav na Berounku.
Tentokrát jsem dostal zálusk na výhledy na říční kaňon z horních pater legendárního lomu Alkazar..
více  Zavřít popis alba 
53 komentářů
  • 6.2.2012
  • 451 zobrazení
  • 1
  • 5353
Klatovy leží v šumavském podhůří poblíž jihozápadní hranice České republiky s Německou spolkovou republikou, 40 km jižně od Plzně při mezinárodní silnici E53. Bývalé královské město Klatovy jsou moderním městem s bohatou historickou tradicí. Počtem obyvatel jsou po Plzni druhým největším městem Plzeňského kraje..
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2009
  • 439 zobrazení
  • 1
  • 00
Zábělá - slunné stráně na pravém břehu Berounky mezi Bukovcem a Chrástem u Plzně, s naučnou stezkou a přirozenými porosty buku a habru, jež se na podzim až neuvěřitelně zbarvují dozlatova...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.10.2010
  • 409 zobrazení
  • 1
  • 11
Víkend sliboval slunečné počasí, a tak jsem vyrazil do vojenských Brd. Hořovicko prakticky celé dopoledne halila hustá mlha, která se bohužel udržela až do odpoledních hodin i v údolí Červeného potoka, a omezila tak krásný výhled z Jindřichovy skály na zříceninu hradu Valdek a vrchy nad ním. Ovšem mlha byla ale jen tady, a úchvatné rozhledy na sluncem zalité podzimní Brdy z vrchu Houpáku na Jordánu mi to bohatě vynahradily..
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • červen 2009 až leden 2012
  • 405 zobrazení
  • 2
  • 2828
Do údolí Úterského potoka pod Šipínem jsem se vypravil po několika letech. Moc se tu toho nezměnilo, kraj si stále uchovává svoji tajemnou a tichou krásu, tolik typickou pro západní pohraničí. Rozsáhlé lesy, hluboká údolí potoků, poloopuštěné vesničky, německé hroby na hřbitovech, zříceniny mlýnů, hamrů i celých vsí, náhle a nečekaně se zjevující z lesního ticha... To vše vytváří jakýsi zvláštní genius loci těchto míst, a stále připomíná události z let 1938 - 45..

...Já zřídka už se s vámi vídám, tak se vám teď vyzpovídám, co mám rád,
na místa, která v srdci mám, na která v Praze vzpomínám, než začnu spát.
Na síť úterských potoků s věží Gutštejna po boku, tam opodál,
kde ať je třeba pondělí, rád bych si v obci Úterý zas pivo dal...
(Honza Vyčítal, Neklaunova zpověď..)
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 17.4.2011
  • 395 zobrazení
  • 1
  • 2929
Levý Hradec leží v katastru města Roztok, v části zvané Žalov. Na rozsáhlé plošině nad údolím Vltavy se rozkládalo první přemyslovské hradiště. Dochovaly se z něj zbytky valů a četné archeologické nálezy. Dnes je tu jen kostelík sv. Klimenta, obklopený hřbitovem. Jedná se o první křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem v osmdesátých letech 9. století. Zaujímá tak významné místo v počátcích vytváření raně středověkého českého státu, a byl prohlášen Národní kulturní památkou.
Z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou dnešního kostela.
Kostel byl pak v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován, důkladné celkové rekonstrukce se pak dočkal v letech 1939-1940 a četných oprav v posledním desetiletí, kdy byly také restaurovány fresky z konce 14. století.
O kus dál západním směrem, se v začátku ostrého meandru řeky Vltavy vypíná skalnatý ostroh jménem Řivnáč. I na jeho plošině bývalo hradiště, ale už v pozdní době kamenné. Místní nálezy keramiky byly natolik specifické, že lokalita dala jméno jedné z pravěkých kultur (řivnáčská kultura). Ze skal Řivnáče je nádherný výhled na meandr a celé údolí Vltavy.
Celý hřeben uzavírá Stříbrník, zalesněný vrch spadající kolmo k Vltavě, který s protější skálou Podmoráně vytváří jakési boční údolí, kterým vede cesta do obce Úholičky. Moc toho o něm nevím, snad jen to, že se tu kdysi něco těžilo a údajně jsou tu někde i přístupné důlní štoly.
Celý meandr Vltavy lemují příkré buližníkové skály s cvičnými horolezeckými terény, které dodávají obcím Husinec a Řež jakýsi punc turistické atraktivity..
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 9.10.2014
  • 389 zobrazení
  • 3
  • 1010
Osada Brnky leží severně od Prahy, v katastru obce Zdiby. Její historie je poměrně dlouhá a nemá cenu všechno popisovat.
Původně zde stávala tvrz, vypleněná na počátku třicetileté války. Zhruba v polovině 17. století jí začali noví majitelé přestavovat na jednoduchý zámek. Okolo vyrostly hospodářské budovy a časem se celá lokalita proměnila v prosperující statek. Válku statek ještě přežil.
Po r. 1948 se statek sice využíval ke svému účelu, ale v majetku státu začal chátrat, protože socialistické úřady měly jiné starosti než udržování historických budov. První velkou ranou byl rok 1957, kdy vešel v platnost zákon o zákazu kočování, a do osady bylo nastěhováno asi dvanáct cikánských rodin. Ze zámku začalo být odváženo a vybouráno vše, co se dalo spálit a rozkrást. V zámecké kapli se prý poslední mše sloužila ještě počátkem 70. let 20. století. V r. 1985 byly zbourány všechny hospodářské budovy, takže zámek, či spíše to, co z něj zbylo, zůstal na malém návrší sám. Naposledy jsem tady byl v r. 1986, a to už tehdy byl zámek vyrabovaný, se zříceným schodištěm. V roce 2008 se propadla střecha. V současnosti je celý objekt na pokraji zřícení, bývalý dvůr je neprostupně zarostlý a celé místo dokonale ilustruje výsledek komunistické péče 2. poloviny 20. století...
Zdroj historických fotografií a nákresu dvora: http://zamek-brnky.webnode.cz/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 24.4.2014
  • 387 zobrazení
  • 1
  • 22

Nebyla nalezena žádná alba.

Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Aktivní od

22. února 2009

Pohlaví

muž

Datum narození

8. března 1968
reklama