Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

toulavej68 

Nálet na hlavní a seřaďovací nádraží v Plzni, 17. dubna 1945

40 fotek 21.11.2014 - zobrazení 22 komentářů
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Komentáře

nebo přihlásit
Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.