Název

Podzim v Jeseníkách - na vrchol Pradědu

Popis

Na Praděd jsem se vydal v sobotu 23. listopadu, doufajíc, že počasí se aspoň trochu vydaří. Podle předpovědi měla sice přes severní Moravu a Slezsko přecházet tlaková níže spojená s vichřicí, ale ráno v Jeseníku ničemu takovému nenasvědčovalo, dokonce bylo chvílemi slunečno.
Autem jsme dojeli na Ovčárnu, a odtamtud již za značné mlhy pěšky na vrchol.
To, co jsme zažili nahoře se dá jen těžko popsat. Vichřice byla opravdu taková, že jsem se svými 105 kily měl problém udržet se na nohou. Z věže vysílače odletovaly kusy ledu, takže foťák putoval do brašny a já si hlídal aspoň brýle. Mlha byla pořád hustá, vidět nebylo ani na dvacet metrů.
V areálu vysílače jsme zapadli do hospody na kávu a pivo s tím, že se uvidí, jak se bude vyvíjet situace později.
Po hodině jsme vylezli a opravdu se zdálo, že vítr malinko polevil. Přímo na vrcholu jsem pořídil pár fotek, zaklíněn v zábradlí, jinak to nešlo. Pak už jsem fotil při sestupu, kdy jsme se hned pod vrcholem dostali do jakéhosi závětří, takže už se dalo udržet foťák i sebe sama, dokonce i psi už tady běhali volně, bez vodítek.
Moje představy o tom, jaké pořídím fotografie nejen vrcholu Pradědu, ale i Petrových kamenů a panorama Jeseníků sice vzaly za své, ale vcelku jsem byl spokojen.
Sestoupili jsme zpět na Ovčárnu a sjeli do Karlovy Studánky, kde panovalo nádherné a slunečné počasí..

Kategorie a štítky

Nastavení