Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

reklama

38 fotek, 27.8.2015, 124 zobrazení, 6 komentářů | krajina, příroda
V 19. století na Podbrdsku a Rokycansku vrcholil rozmach těžby a zpracování železných rud. Železářské hutě a vysoké pece byly rozesety po celé oblasti, v okolí Hrádku, Mirošova, dokonce i v dnes dávno zaniklé vsi Padrť uprostřed Středních Brd. Průmyslu nahrával i fakt, že v okolí Mirošova byly značné zásoby černého uhlí..
Hutě však využívaly ještě jednu komoditu - arkózu. Zjednodušeně je to druh pískovce, u kterého více než 50% zrn netvoří křemen, ale živec. Arkóza má dvě cenné vlastnosti, tepelnou stálost a izolační vlastnosti, díky kterým se stala jedinečním materiálem pro vyzdívku železářských pecí.
Arkóza byla těžena severovýchodně od Mirošova, nedaleko Janova. V lesích se dodnes zachovaly čtyři vytěžené komory..
61 fotek, 26.8.2015, 91 zobrazení, 3 komentáře | krajina, příroda, země
..jedno horké letní odpoledne u Berounky
48 fotek, 25.8.2015, 61 zobrazení, 14 komentářů | architektura, krajina, země
Městečko Švihov leží v Plzeňském kraji nedaleko Klatov.
Ve 14. století nechal na místě dnešního hradu postavit zdejší šlechtic Vilém ze Švihova velkou tvrz obehnanou rozsáhlým vodním příkopem. Při této tvrzi vzniklo současně také městečko s farním kostelem. Za husitských válek byla tvrz dobyta a zničena. Na jejím místě nechal Půta Švihovský v roce 1480 vystavět rozsáhlý gotický kamenný hrad, k jehož stavbě bylo využito také zdivo původní tvrze.
Hrad si až do současnosti zachoval svoji gotickou tvář, a stal se častým cílem filmařů (Tři oříšky pro Popelku, 1973..) I v době naší návštěvy na hradě probíhalo natáčení filmu o Karlu IV.
V městečku žila až do počátku II. sv. války početná židovská komunita. Zdejší židovský hřbitov je obdivuhodně zachovalý, synagoga ovšem po válce chátrala a v roce 1963 byla zbořena..
34 fotek, 5.7.2015, 147 zobrazení, 9 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Na šumavském Špičáku nedávno vyrostla nová rozhledna. Vypravili jsme se sem o sváteční červencové neděli.
Ačkoliv zemi již týden trápila vedra až 35°C, na Špičáku a v okolí Čertova jezera bylo příjemně..
88 fotek, 23.5.2015, 155 zobrazení, 17 komentářů | krajina, příroda, vesnice
Lubenec a městečko Chyše se nachází v nádherné krajině někdejších Sudet na jihovýchodním okraji Doupovských hor.
Spojuje je naše nejdelší lokálková trať Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. V Lubenci sídlí firma Skloart, jejíž majitelé Richard a Jitka Kantovi stojí v čele občanského sdružení Za záchranu kostela sv. Jiljí, které se zabývá záchranou nejel zmíněného kostela v Libyni, ale i jiných sakrálních památek tohoto kraje.
Dominantou Chyše je zámek, který vystřídal řadu majitelů, a v roce 1766 jej získal v dražbě hrabě Prokop Lažanský. V rukou šlechtického rodu Lažanských zámek vydržel až do r. 1945, kdy byl konfiskován na základě Benešových dekretů. Dobu socialismu netřeba popisovat, zámek chátral až do r. 1989. V roce 1996 se vrátil zpět do vlastnictví rodu, kdy jej už značně zchátralý koupil ing. Vladimír Lažanský a ihned začal s rekonstrukcí. O deset let později se v přilehlém pivovaru začalo po 74. letech znovu vařit pivo.
Dnes je zámek s anglickým parkem opět nádhernou architektonickou ozdobou městečka..
42 fotek, 23.5.2015, 87 zobrazení, 13 komentářů | dokumenty, lidé, ostatní
Firma Skloart manželů Richarda a Jitky Kantových v Lubenci se zabývá restaurováním vitráží v kostelích, hradech a zámcích, a ruční výrobou nejrůznějších vitrážových předmětů tzv. Tiffanyho metodou, od drobných věcí denní potřeby přes šperky, stolní lampy a lustry, vitrážové výplně kuchyňských linek a dveří, po mozaiky, malby na sklo apod.
Nad krásou obvzláště stolních lamp se mi až tajil dech..
Více o firmě, katalog výrobků a e-shop najdete zde: http://vitraze.skloart.cz/
98 fotek, 8.5.2015, 218 zobrazení, 4 komentáře | dokumenty, moje fotozprávy
Před sedmdesáti lety byla ve francouzské Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa. V celé Evropě probíhají velkolepé oslavy, já se zúčastnil těch "domácích", v Rokycanech.
Do Rokycan přijeli vojáci 9. pluku 2. pěší divize generála Robertsona dne 7. května ráno. O tři dny později se zde setkali s jednotkami Rudé armády – 6. gardové tankové armády, 5. gardového tankového sboru. Ve městě Rokycany probíhala demarkační linie na jeho východním okraji, kde byl v roce 1999 odhalen pomník, který připomíná tuto historickou událost. Další připomínkou je Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, které leží na jihozápadním okraji města.
Podíl americké armády na osvobození Čech byl po válce oficiální propagandou v lepších případech zamlčován, v těch hoších dezinterpretován či úplně vyloučen. Z obecného povědomí však nezmizel nikdy.(http://www.aic.cz/osvobozeni/)
Dnešní oslavy v Rokycanech navštívil i vnuk legendárního generála Pattona, George Patton Waters..
77 fotek, 2.5.2015, 94 zobrazení, 10 komentářů | krajina, příroda, země
Letošní Rajdlovka vedla od žel. stanice Stříbro do údolí Úhlavky ke kladrubskému klášteru..
53 fotek, 18.4.2015, 180 zobrazení, 3 komentáře | krajina, příroda, země
Putování hlubokým údolím říčky Střely od mladotické zastávky ke klášteru v Plasích..
79 fotek, 5.4.2015, 314 zobrazení, 27 komentářů
O velikonoční neděli jsme se vypravili v rámci akce "Oslavy jara na Konstantinolázeňsku" nádherným údolím říčky Hadovky na zříceninu středověkého hradu Gutštejn a osadu s poutním místem Šipín.
Počasí se vydařilo, a od roku 1995 co sem jezdím, tedy po dvaceti letech jsem se poprvé podíval i dovnitř kostela sv. Barbory na Šipíně..
60 fotek, 21.3.2015, 118 zobrazení, 8 komentářů | architektura, města, ostatní
Jedna časně jarní návštěva jednoho krásného jihočeského města na neméně krásné řece Otavě.
Fotoreportáž jsem začal netradičně - na hřbitově..
55 fotek, 22.2.2015, 146 zobrazení, 5 komentářů | krajina, příroda, země
V neděli 22. února 2015 jsem po delší době vyrazil na Hradišťský vrch (631 m. n m.) nad Konstantinovými Lázněmi, a viděl tu asi nejvíc sněhu za celou letošní zimu..
56 fotek, 28.12.2014, 292 zobrazení, 12 komentářů | architektura, krajina, města
Rabštejn kdysi míval status nejmenšího města střední Evropy, dnes už je jen pouhou součástí nedalekého Manětína.
Leží v ostrém meandru říčky Střely na severním Plzeňsku, a má nesčíslně historických památek a vlastně i bohatou historii jako takovou.
Vypravil jsem se tam za větrného a mrazivého počasí, doufajíc, že pořídím nějaké zimní snímky. Ale ačkoliv v Plzni a na Rokycansku byl aspoň nějaký bílý poprašek, v Rabštejně nebylo po sněhu ani památky..
16 fotek, 27.12.2014, 134 zobrazení, 11 komentářů | architektura, ostatní
..pár večerních snímků z vyhlášeného mariánského poutního místa nad Příbramí..
Pf 2015 3
1 fotka, 24.12.2014, 134 zobrazení, 6 komentářů | kultura, oslavy, zábava
Krásné prožití vánočních svátků
a do nového roku jen vše dobré...
92 fotek, 6.12.2014, 170 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, kultura, události, moje fotozprávy
První dva víkendy v prosinci se koná na dolním nádvoří hradu Křivoklát tradiční vánoční jarmark s přehlídkou starých řemesel, hudby i divadla.
Stánky na nádvoří i v útrobách dolního hradu nabízejí nepřeberně druhů zboží s vánoční tématikou, výrobky kováře, řezbáře, skláře a spousty jiných řemeslníků, i mnoho věcí, které příjemně podráždí chuťové pohárky a hladový žaludek.
Mě osobně potěšila výborná káva, upražená a namletá přímo na místě.
Ovšem lidí bylo tolik, že byl občas problém se někam protlačit.
Z Křivoklátu jsme odešli stezkou v jižní stráni okolo Fürstenberkova pomníku do Roztok..
95 fotek, 29.11.2014, 129 zobrazení, 33 komentářů | architektura, kultura, města
V Chebu, našem nejzápadnějším okresním městě na vás historie dýchne na každém kroku - v křivolakých uličkách, na náměstí lemovaném středověkými domy, kde v jednom z nich roku 1634 naposledy vydechl Albrecht z Valdštejna, či na Chebském hradě, přestavěném na bastionovou městskou pevnost, podobně jako pražský Vyšehrad.
Poslední listopadový víkend bylo zataženo, foukal ledový vítr ale náměstí žilo vánočními trhy..
27 fotek, 30.11.2014, 173 zobrazení, 28 komentářů | architektura, dokumenty, ostatní
Při mé cestě do předvánočního Chebu se projevila profesní úchylka, a tak jsem neodolal a prolezl chebskou železniční stanici.
Nádraží bylo postaveno v letech 1863-1864 pod vedením mnichovského architekta východní dráhy H. v. Hügela. Kolem roku 1900 bylo velkolepě rozšířeno, avšak při spojeneckém náletu v r.1945 zcela zničeno. Po válce zde 15. let fungovalo jakési prozatímní nádraží, což byl poměrně honosný název pro dřevěnou boudu.
V roce 1962 byla otevřena nová nádražní budova, postavená ve funkcionalistickém stylu..
40 fotek, 21.11.2014, 10 332 zobrazení, 22 komentářů | dokumenty, události
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..
96 fotek, 1.11.2014, 189 zobrazení, 16 komentářů | cestování, krajina, města, příroda
Další podzimní výpravu jsme podnikli na lesnatý vrch Svatobor u Sušice, se stejnojmennou rozhlednou a turistickou chatou na vrcholu.
Vrch je vysoký 845. m. n m. a cesta na vrchol dá pořádně zabrat. Plzeňský Krkavec, kde jsme byli před týdnem je sice Svatoboru na vrcholu trochu podobný, ale proti tomuto vrchu je učiněný trpaslík.
Na Svatoboru stávala již v letech 1895 – 98 kamenná rozhledna a turistická útulna. Dne 8. května 1934 byla poškozená rozhledna zbořena a na jejím místě během tří měsíců postavena podle plánů sušického architekta Karla Houry rozhledna nová, 31,6 m vysoká. V následujícím roce byla postavena i nová chata.s restaurací a několika pokoji.
Rozhledna nabízí kruhový výhled na Šumavu i do vnitrozemí., v chatě se pak můžete občerstvit i ubytovat..

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter