Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


reklama

42 fotek, 23.5.2015, 77 zobrazení, 13 komentářů | dokumenty, lidé, ostatní
Firma Skloart manželů Richarda a Jitky Kantových v Lubenci se zabývá restaurováním vitráží v kostelích, hradech a zámcích, a ruční výrobou nejrůznějších vitrážových předmětů tzv. Tiffanyho metodou, od drobných věcí denní potřeby přes šperky, stolní lampy a lustry, vitrážové výplně kuchyňských linek a dveří, po mozaiky, malby na sklo apod.
Nad krásou obvzláště stolních lamp se mi až tajil dech..
Více o firmě, katalog výrobků a e-shop najdete zde: http://vitraze.skloart.cz/
98 fotek, 8.5.2015, 218 zobrazení, 4 komentáře | dokumenty, moje fotozprávy
Před sedmdesáti lety byla ve francouzské Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa. V celé Evropě probíhají velkolepé oslavy, já se zúčastnil těch "domácích", v Rokycanech.
Do Rokycan přijeli vojáci 9. pluku 2. pěší divize generála Robertsona dne 7. května ráno. O tři dny později se zde setkali s jednotkami Rudé armády – 6. gardové tankové armády, 5. gardového tankového sboru. Ve městě Rokycany probíhala demarkační linie na jeho východním okraji, kde byl v roce 1999 odhalen pomník, který připomíná tuto historickou událost. Další připomínkou je Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, které leží na jihozápadním okraji města.
Podíl americké armády na osvobození Čech byl po válce oficiální propagandou v lepších případech zamlčován, v těch hoších dezinterpretován či úplně vyloučen. Z obecného povědomí však nezmizel nikdy.(http://www.aic.cz/osvobozeni/)
Dnešní oslavy v Rokycanech navštívil i vnuk legendárního generála Pattona, George Patton Waters..
77 fotek, 2.5.2015, 93 zobrazení, 10 komentářů | krajina, příroda, země
Letošní Rajdlovka vedla od žel. stanice Stříbro do údolí Úhlavky ke kladrubskému klášteru..
53 fotek, 18.4.2015, 176 zobrazení, 3 komentáře | krajina, příroda, země
Putování hlubokým údolím říčky Střely od mladotické zastávky ke klášteru v Plasích..
79 fotek, 5.4.2015, 311 zobrazení, 27 komentářů
O velikonoční neděli jsme se vypravili v rámci akce "Oslavy jara na Konstantinolázeňsku" nádherným údolím říčky Hadovky na zříceninu středověkého hradu Gutštejn a osadu s poutním místem Šipín.
Počasí se vydařilo, a od roku 1995 co sem jezdím, tedy po dvaceti letech jsem se poprvé podíval i dovnitř kostela sv. Barbory na Šipíně..
60 fotek, 21.3.2015, 117 zobrazení, 8 komentářů | architektura, města, ostatní
Jedna časně jarní návštěva jednoho krásného jihočeského města na neméně krásné řece Otavě.
Fotoreportáž jsem začal netradičně - na hřbitově..
55 fotek, 22.2.2015, 146 zobrazení, 5 komentářů | krajina, příroda, země
V neděli 22. února 2015 jsem po delší době vyrazil na Hradišťský vrch (631 m. n m.) nad Konstantinovými Lázněmi, a viděl tu asi nejvíc sněhu za celou letošní zimu..
56 fotek, 28.12.2014, 291 zobrazení, 12 komentářů | architektura, krajina, města
Rabštejn kdysi míval status nejmenšího města střední Evropy, dnes už je jen pouhou součástí nedalekého Manětína.
Leží v ostrém meandru říčky Střely na severním Plzeňsku, a má nesčíslně historických památek a vlastně i bohatou historii jako takovou.
Vypravil jsem se tam za větrného a mrazivého počasí, doufajíc, že pořídím nějaké zimní snímky. Ale ačkoliv v Plzni a na Rokycansku byl aspoň nějaký bílý poprašek, v Rabštejně nebylo po sněhu ani památky..
16 fotek, 27.12.2014, 133 zobrazení, 11 komentářů | architektura, ostatní
..pár večerních snímků z vyhlášeného mariánského poutního místa nad Příbramí..
Pf 2015 3
1 fotka, 24.12.2014, 134 zobrazení, 6 komentářů | kultura, oslavy, zábava
Krásné prožití vánočních svátků
a do nového roku jen vše dobré...
92 fotek, 6.12.2014, 169 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, kultura, události, moje fotozprávy
První dva víkendy v prosinci se koná na dolním nádvoří hradu Křivoklát tradiční vánoční jarmark s přehlídkou starých řemesel, hudby i divadla.
Stánky na nádvoří i v útrobách dolního hradu nabízejí nepřeberně druhů zboží s vánoční tématikou, výrobky kováře, řezbáře, skláře a spousty jiných řemeslníků, i mnoho věcí, které příjemně podráždí chuťové pohárky a hladový žaludek.
Mě osobně potěšila výborná káva, upražená a namletá přímo na místě.
Ovšem lidí bylo tolik, že byl občas problém se někam protlačit.
Z Křivoklátu jsme odešli stezkou v jižní stráni okolo Fürstenberkova pomníku do Roztok..
95 fotek, 29.11.2014, 129 zobrazení, 33 komentářů | architektura, kultura, města
V Chebu, našem nejzápadnějším okresním městě na vás historie dýchne na každém kroku - v křivolakých uličkách, na náměstí lemovaném středověkými domy, kde v jednom z nich roku 1634 naposledy vydechl Albrecht z Valdštejna, či na Chebském hradě, přestavěném na bastionovou městskou pevnost, podobně jako pražský Vyšehrad.
Poslední listopadový víkend bylo zataženo, foukal ledový vítr ale náměstí žilo vánočními trhy..
27 fotek, 30.11.2014, 170 zobrazení, 28 komentářů | architektura, dokumenty, ostatní
Při mé cestě do předvánočního Chebu se projevila profesní úchylka, a tak jsem neodolal a prolezl chebskou železniční stanici.
Nádraží bylo postaveno v letech 1863-1864 pod vedením mnichovského architekta východní dráhy H. v. Hügela. Kolem roku 1900 bylo velkolepě rozšířeno, avšak při spojeneckém náletu v r.1945 zcela zničeno. Po válce zde 15. let fungovalo jakési prozatímní nádraží, což byl poměrně honosný název pro dřevěnou boudu.
V roce 1962 byla otevřena nová nádražní budova, postavená ve funkcionalistickém stylu..
40 fotek, 21.11.2014, 10 289 zobrazení, 22 komentářů | dokumenty, události
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..
96 fotek, 1.11.2014, 188 zobrazení, 16 komentářů | cestování, krajina, města, příroda
Další podzimní výpravu jsme podnikli na lesnatý vrch Svatobor u Sušice, se stejnojmennou rozhlednou a turistickou chatou na vrcholu.
Vrch je vysoký 845. m. n m. a cesta na vrchol dá pořádně zabrat. Plzeňský Krkavec, kde jsme byli před týdnem je sice Svatoboru na vrcholu trochu podobný, ale proti tomuto vrchu je učiněný trpaslík.
Na Svatoboru stávala již v letech 1895 – 98 kamenná rozhledna a turistická útulna. Dne 8. května 1934 byla poškozená rozhledna zbořena a na jejím místě během tří měsíců postavena podle plánů sušického architekta Karla Houry rozhledna nová, 31,6 m vysoká. V následujícím roce byla postavena i nová chata.s restaurací a několika pokoji.
Rozhledna nabízí kruhový výhled na Šumavu i do vnitrozemí., v chatě se pak můžete občerstvit i ubytovat..
45 fotek, 25.10.2014, 165 zobrazení, 20 komentářů | krajina, příroda, země
Na dominantní vrch Krkavec s více než stoletou rozhlednou a turistickou chatou jsem se díval dlouhá léta, ať už z vlaku z Chebu do Plzně (a dnes i z pražské trati u Bukovce), či z auta na karlovarské silnici.
Vrch leží severozápadně od Plzně, je vysoký 504 m. n m. a kromě zmíněné rozhledny na jeho vrcholu nedávno vyrostla moderní telekomunikační věž s televizním vysílačem. Je obklopen poměrně hlubokými lesy, v nichž se nachází i tzv. kolomazná pec, jediná dochovaná technická památka na výrobu dehtu v ČR z pol. 18. století, a o kus dál jižněji Přírodní rezervace Kamenný rybník, stejnojmenný rybník obklopený vrchovištním rašeliništěm a původním rašeliništním pralesem.
Vydal jsem se sem z Třemošné u Plzně..
66 fotek, 12.10.2014, 138 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Obec Svojšín, ležící přibližně 8. km od Stříbra je jedním z nejstarších šlechtických sídel, jehož existence byla doložena už v r. 1177.
Na první pohled zaujme, vedle zámku, kostel sv. Petra a Pavla, a především jeho mohutná hranolová věž románského původu z 12. století. Zámek z r. 1723, stojící v těsné blízkosti kostela je zrekonstruovaný a stal se ozdobou vsi. Původně byl zámek v majetku hrabat Příchovských, narodil se tu např. Antonín Petr hrabě Příchovský, jenž se později stal významným pražským arcibiskupem a stavitelem Arcibiskupského paláce v Praze. Příchovští vlastnili panství do r. 1795, poté zámek vystřídal několik majitelů. Ti poslední se "zapletli" s německým wehrmachtem, tudíž byl po válce zámek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
U řeky, pod žel. zastávkou je opravený starý mlýn, jenž je v současnosti předěláván na vodní elektrárnu. Východně od obce tvoří řeka Mže ostrý meandr, lemovaný skalami, kam vede místní naučná stezka..
65 fotek, 9.10.2014, 281 zobrazení, 10 komentářů | krajina, příroda, země
Levý Hradec leží v katastru města Roztok, v části zvané Žalov. Na rozsáhlé plošině nad údolím Vltavy se rozkládalo první přemyslovské hradiště. Dochovaly se z něj zbytky valů a četné archeologické nálezy. Dnes je tu jen kostelík sv. Klimenta, obklopený hřbitovem. Jedná se o první křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem v osmdesátých letech 9. století. Zaujímá tak významné místo v počátcích vytváření raně středověkého českého státu, a byl prohlášen Národní kulturní památkou.
Z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou dnešního kostela.
Kostel byl pak v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován, důkladné celkové rekonstrukce se pak dočkal v letech 1939-1940 a četných oprav v posledním desetiletí, kdy byly také restaurovány fresky z konce 14. století.
O kus dál západním směrem, se v začátku ostrého meandru řeky Vltavy vypíná skalnatý ostroh jménem Řivnáč. I na jeho plošině bývalo hradiště, ale už v pozdní době kamenné. Místní nálezy keramiky byly natolik specifické, že lokalita dala jméno jedné z pravěkých kultur (řivnáčská kultura). Ze skal Řivnáče je nádherný výhled na meandr a celé údolí Vltavy.
Celý hřeben uzavírá Stříbrník, zalesněný vrch spadající kolmo k Vltavě, který s protější skálou Podmoráně vytváří jakési boční údolí, kterým vede cesta do obce Úholičky. Moc toho o něm nevím, snad jen to, že se tu kdysi něco těžilo a údajně jsou tu někde i přístupné důlní štoly.
Celý meandr Vltavy lemují příkré buližníkové skály s cvičnými horolezeckými terény, které dodávají obcím Husinec a Řež jakýsi punc turistické atraktivity..
71 fotek, 5.10.2014, 276 zobrazení, 37 komentářů | krajina, příroda, země
Řeka Mže protéká od Tachova poměrně nevýraznou krajinou.
To se však náhle mění od soutoku s Hamerským potokem nedaleko Brodu nad Tichou, kde řeka začíná ostře meandrovat v hluboce zaříznutém kaňonu. Nejpůsobivější pohledy na tento západočeský Klondike jsou z oken vlaku. Železnice překonává tento asi dvacetikilometrový úsek pomocí pěti mostů a čtyř tunelů..
27 fotek, 14.9.2014, 154 zobrazení, 3 komentáře | architektura, cestování, krajina, příroda
Necelé dva kilometry od vyšebrodského kláštera, v údolí říčky Menší Vltavice se nachází mohutné kaskády, zvané Vodopády svatého Wolfganga.
Vypravil jsem se tam druhou zářijovou neděli za značně deštivého počasí, díky němuž byly ovšem kaskády plné bouřlivě se valící vody..

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter