Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Cestování, cykloturistika, tramping, příroda, krajina a tak vůbec. A samozřejmě fotografování toho všeho...
Fotografie už jsou ve větším rozlišení. Při prohlížení si odstraňte prosím lišty na monitoru stiskem klávesy F11, jinak se fotografie ve velkém rozlišení nezobrazí.(Opětovným stiskem F11 lišty opět vrátíte)
Fotografie jsou nasnímány ultrazoomem Panasonic DMC FZ- 50 a zrcadlovkami Pentax K20D a Pentax K-7.
Profil na Facebooku: http://www.facebook.com/home.php?ref=hp#!/profile.php?id=100002556383149
Moje další fotogalerie: https://www.zonerama.com/LadislavMatejka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

reklama

40 fotek, říjen 2012 až červenec 2014, 239 zobrazení, 4 komentáře | architektura, krajina, města
Barrandovské terasy, coby komplex budov zahradní čtvrti s vyhlídkovou restaurací a bazénem v bývalém lomu nechal vystavět na přelomu 20 - 30. let min. století Václav M. Havel, kterého inspiroval podobný areál v San Franciscu.
Objektu dominuje restaurace s terasami a vyhlídkovou věží ve funkcionalistickém stylu. Ačkoliv funkcionalismus moc nemusím, tahle stavba se, myslím architektům povedla, včetně zasazení do krajiny. Terasy byly slavnostně otevřeny 4. 10. 1929, a největší slávu zažívaly právě ve 30. letech, kdy se stávaly oblíbenou destinací pražské smetánky. V plné letní sezóně se zde v neděli vařilo až 3000 obědů. K tanci vyhrával nejpopulárnější pražský orchestr R. A. Dvorského. V módě byl swing a charleston. V roce 1930 vybudoval Havel pod Barrandovskou skálou nejmodernější plovárnu v Evropě podle projektu Václava Kolátora se skokanskou věží opatřenou jedním deseti a jedním pětimetrovým můstkem. Bazén měl ideální délku 50 m. Tribuny a kapacita plovárny mohly pojmout až 4000 návštěvníků. Gastronomicky byly zaopatřeny přímo z Barrandovských teras zvláštním výtahem. Havel dokonce zřídil speciální tramvajovou a autobusovou linku, dovážející za mírný poplatek hosty přímo z centra Prahy na Barrandovské terasy a zpět.
Situace se stala katastrofální po „sametové revoluci“, když byl komplex r. 1992 navrácen potomkům úspěšného podnikatele Václava M. Havla. „Francouzská restaurace“ ještě skomírala jakžtakž do roku 1994. Poté nastala tragédie naprostého úpadku. Původní nábytek architektky Kučerové-Záveské z roku 1929 někdo kompletně ukradl. Během jednoho roku se vandalům podařilo rozmlátit veškerá okna a zasklení restaurace. Do prostor „Trilobit baru“ se nastěhovali bezdomovci, zdevastovali jej a v roce 2001 dokonce zapálili. Tato jedinečná architektonická stavbička vyhořela do základů. Bazén se skokanským můstkem zarostl plevelem a náletovými křovisky. Místo plovárny zde vznikla džungle. Do neutěsněných střech a otvorů ve stavbách zatéká. Je napadeno základní zdivo a hrozí tragický zánik Barrandovských teras.
Vydal sem se sem ve sváteční neděli, abych celý objekt nafotil, ale u vchodu stály dva mercedesy a v hlavní budově někdo byl, tak jsem dovnitř raději nešel a areál jsem fotil jen zvenčí..
55 fotek, červen 2014, 175 zobrazení, 3 komentáře | krajina, lidé, zábava
..pár fotografií z plavby po Ohři, pořízené mobilem..
60 fotek, 2.6.2014, 133 zobrazení, 3 komentáře | krajina, lidé, zábava
Poslední den jsme vypluli z Vojkovic a dorazili do Perštejna.
V penzionu Betty jsme dali oběd a jeli přes Chomutov domů..
44 fotek, 1.6.2014, 133 zobrazení, 1 komentář | krajina, lidé, zábava
Druhý den jsme pokračovali přes zpustlé lázně Kyselka a Radošov do Vojkovic.
Jez smrti v Radošově si nikdo sjet netroufal. Naštěstí..
120 fotek, 31.5.2014, 183 zobrazení, 1 komentář | krajina, lidé, zábava
Vydařený víkend na vodě. První den jsme vlakem dorazili do Lokte, vyfasovali rafty a vydali se po řece Ohři.
Večer jsme dorazili do kempu Hubertus, kousek od Karlových Varů, kde jsme se utábořili..
70 fotek, 25.5.2014, 183 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda, země
Stradonické oppidum patří mezi naše nejznámější keltské hradiště, proslavené hlavně nálezem pokladu mincí v r. 1877.
Rozkládalo se na jakési náhorní plošině vrchu Hradiště, vysoko nad údolími Berounky a Habrového potoka, v rozloze cca 90. ha, čímž se řadí mezi největší oppida u nás.
Oppidum Stradonice bylo ve své době významným obchodním a výrobním centrem, nedaleké oppidum Závist pak centrem správním a kultovním. Stradonice vzkvétaly i díky zdrojům nerostného bohatství, hlavně železa, které se nacházely v okolí. Do oppida se dostávaly v hojném počtu importy z jihu, což svědčí o čilém obchodním styku se zahraničím. O významnosti stradonického oppida svědčí i fakt, že disponovalo svojí vlastní mincovnou. Toto privilegium mělo vedle Stradonic na našem území pouze oppidum na Závisti. Vyráběly se zde zlaté „duhovky“ i stříbrné mince. Na stradonickém oppidu bylo nalezeno neuvěřitelné množství nálezů – více než 100 000 – zlaté, stříbrné mince, kostěné, železné, bronzové předměty, spony, skleněné náramky a korále, jantarové korále. Bylo zde nalezeno velké množství jemné keramiky, točené na hrnčířském kruhu, která byla zdobena červenou a bílou malbou. Pochází odtud i velké množství dokladů o zemědělské a výrobní činnosti obyvatel oppida - rýče, radlice, kosy, srpy, sekery, pily, dláta, doklady kováren, slévačských dílen, kovolitectví. Zajímavé jsou jistě nálezy z bronzu, které sloužily jako lékařské předměty – udice, pinzety, hřebeny, ušní lžičky. (Archeolog.cz)
Novodobá historie se začala psát v r. 1877, kdy zde byl usedlíky ze Stradonic objeven poklad zlatých a stříbrných mincí. Nastalo mnohaleté rabování, přičemž byla zřejmě velká část historických předmětů a zbytků objektů nenávratně zničena.
Dnes náhorní plošinu pokrývají pole se vzrostlou řepkou a naučná stezka. Jsou odsud nádherné výhledy do okolí, a celé místo je (podle mých pocitů) nabito jakousi pozitivní energií..
49 fotek, 11.5.2014, 127 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda
Na vrchu Kotel (575 m. n m.) jižně od Rokycan kdysi stávala dřevěná rozhledna, která již dávno podlehla zubu času a povětrnostním vlivům. Letos nechalo město Rokycany na Kotli postavit novou, ocelovou rozhlednu, vysokou 25. m. Slavnostně byla otevřena v sobotu 10. 5. 2014.
Vypravil jsem se sem den nato, za slunečného počasí, které vydrželo jen do výšlapu na vrchol kopce. Po výstupu na samotnou rozhlednu se strhl prudký vichr s deštěm, což na otevřené, pětadvacetimetrové konstrukci nebylo nic příjemného.
Nicméně po asi dvaceti minutách se déšť přehnal, takže se daly pořídit i nějaké fotografie..
119 fotek, 10.5.2014, 133 zobrazení, 19 komentářů | cestování, krajina, zábava
Letošní 33. ročník turistického pochodu zaměstnanců ČD a SŽDC, pořádaný Sportklubem žst. Bor začínal v Plané u Mar. Lázní a cílem byl Lom u Tachova.
Počasí bylo pěkné, akce se vydařila. Startovalo 99 účastníků, kolik jich dorazilo do cíle a zda se někdo ztratil, zatím nevím..
54 fotek, 26.4.2014, 125 zobrazení, 18 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Vrch Kopanina s tv. vysílačem Cukrák na okraji brdských Hřebenů mě z okna vlaku fascinoval už jako dítě, kdy jsem jezdil se svým dědou do Zadní Třebáně nebo do Řevnic.
Kopec sám o sobě není příliš vysoký, (411 m. n m.) v porovnání s jinými vrcholy Brd patří k těm nejnižším, ale díky samotnému vysílači tvoří monumentální panoráma.
Vysílač je vysoký 193.5 m, je ukotven ve dvanáct metrů hlubokých betonových základech, a je v provozu od r. 1961. V srpnu roku 1968 sehrál důležitou roli, kdy se odsud ještě chvíli vysílaly zprávy poté, co ruští okupanti vyřadili z provozu hlavní pracoviště Čst v pražské Měšťanské besedě. Vysílání z provizorního studia však netrvalo dlouho, Rusové brzy dorazili i na Cukrák. Pracovníci televize a moderátoři Jiří Svejkovský a Kamila Moučková tehdy projevili neobyčejnou statečnost...
Cukrák stojí v krásné lesnaté lokalitě, jejíž image narušuje pouze blízkost rychlostní komunikace R4..
35 fotek, 24.4.2014, 81 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda, země
Po návštěvě bohnického "hřbitova bláznů" a zámecké zříceniny na Brnkách byl zbytek cesty už poněkud veselejší.
Vydal jsem se podél Vltavy k přívozu v mých rodných Klecanech a potom do Roztok na vlak. Trochu mě rozmrzelo, že hospoda u nádraží v Roztokách, kam jsem v 80. letech chodil na jídlo i na pivo je léta zavřená. Zato zámek po r. 1989 očividně zkrásněl..
36 fotek, 24.4.2014, 305 zobrazení, 2 komentáře | dokumenty, krajina, země
Osada Brnky leží severně od Prahy, v katastru obce Zdiby. Její historie je poměrně dlouhá a nemá cenu všechno popisovat.
Původně zde stávala tvrz, vypleněná na počátku třicetileté války. Zhruba v polovině 17. století jí začali noví majitelé přestavovat na jednoduchý zámek. Okolo vyrostly hospodářské budovy a časem se celá lokalita proměnila v prosperující statek. Válku statek ještě přežil.
Po r. 1948 se statek sice využíval ke svému účelu, ale v majetku státu začal chátrat, protože socialistické úřady měly jiné starosti než udržování historických budov. První velkou ranou byl rok 1957, kdy vešel v platnost zákon o zákazu kočování, a do osady bylo nastěhováno asi dvanáct cikánských rodin. Ze zámku začalo být odváženo a vybouráno vše, co se dalo spálit a rozkrást. V zámecké kapli se prý poslední mše sloužila ještě počátkem 70. let 20. století. V r. 1985 byly zbourány všechny hospodářské budovy, takže zámek, či spíše to, co z něj zbylo, zůstal na malém návrší sám. Naposledy jsem tady byl v r. 1986, a to už tehdy byl zámek vyrabovaný, se zříceným schodištěm. V roce 2008 se propadla střecha. V současnosti je celý objekt na pokraji zřícení, bývalý dvůr je neprostupně zarostlý a celé místo dokonale ilustruje výsledek komunistické péče 2. poloviny 20. století...
Zdroj historických fotografií a nákresu dvora: http://zamek-brnky.webnode.cz/
58 fotek, 24.4.2014, 365 zobrazení, 6 komentářů | dokumenty, krajina, lidé
Ústavní hřbitov se nachází zcela stranou bohnické zástavby. Hřbitov o rozloze cca 25.000 m2 je obehnán ohradní zdí s branami na východní a západní straně. Poblíž jižní zdi byla postavena kaplička, která je dnes zcela zdevastovaná. Hřbitov spolu s kaplí byl vystavěn během roku 1909 a byl určen pro pohřbívání zemřelých pacientů Ústavu pro choromyslné (dnes Bohnická psychiatrická léčebna) a také pro zaměstnance tohoto ústavu. Býval katolický, pro nekatolíky byla vyhrazena část po pravé straně kapličky. První ošetřovanec ústavu František Janovský byl v hrobě číslo 1 pohřben 14.9.1909. Na hřbitově se přestávalo pohřbívat už v 50. letech. V 60. letech byl hřbitov předán Pohřební službě hl. m. Prahy a v té době bylo na něm pohřbívání zastaveno a areál začal pustnout. Přesto zde podle některých náhrobních desek docházelo k ojedinělým pohřbům i později, dokonce až do 70. let. Počet hrobů podle dochovaného číslování přesahoval 3.000. Na mnoha hrobech se ještě v 90. letech 20. století dochovaly plechové tabulky ve tvaru osmicípích hvězd, málokde však s čitelnými údaji. Dnes už není ani po nich památky. Hroby se dnes dají stěží rozeznat, nemají žádné označení, jen ojediněle se dochovaly zbytky desek vsazených do obvodové zdi. Hřbitov je zcela zdevastován a zarostlý náletovými křovinami a stromy.(http://www.atlasceska.cz/)
Básník T.R.Field věnoval tomuto hřbitovu v 50. letech epigram:
Všecko, co kdy žilo, do země se skrylo a co z toho zbylo?
Proto vůbec nezáleží, na tom, právě zde kdo leží.
Nakonec je země prázdná stejně jako hlava blázna..
63 fotek, 20.4.2014, 127 zobrazení, 6 komentářů | koníčky, krajina, kultura, příroda
Tuto neděli se opět konaly oslavy jara ve dvoře Krasíkov a na nádraží v Bezdružicích na Tachovsku, se spoustou atrakcí, hlavně pro děti.
Akci vévodil turistický pochod ze zastávky Strahov krásným údolím potoka Hadovky do krasíkovského dvora a dále do Bezdružic..
24 fotek, 12.2.2014, 715 zobrazení, 12 komentářů | ostatní, práce
Fotografie plzeňského ranžíru, které pořídil pro srovnání se staršími fotografiemi Z. Huspeka z osvětlovacích věží Karel Klvaň dne 12. února 2014...
54 fotek, 10.2.2014, 4 598 zobrazení, 6 komentářů | klasická-fotografie, lidé, práce
Zdeněk Huspek (1947) působil v letech 1977 - 1991 na plzeňském ranžíru jako vedoucí posunu a nádražní.
Za tu dobu pořídil, co by nadšený fotoamatér nesčíslně fotografií lidí, techniky i běžného života na seřaďovacím nádraží. Dnes čas od času naskenuje nějaký ten negativ, takže si můžeme tyto fotografie, staré více než třicet let prohlédnout v digitální podobě, a pamětníci mohou zavzpomínat na dobu, kdy to, jak říkají "stálo za hovno.."
Autorem jedné fotografie je pan Jiří Šenk z Ostrova nad Ohří.
Odkaz na stránky Z. Huspeka: http://www.multiweblog.cz/
37 fotek, leden 2014, 132 zobrazení, 74 komentářů | cestování, krajina, příroda
Jižně od Berouna, v CHKO Český kras se nachází soustava několika vrcholů, tvořených kvalitním vápencem, které patří již řadu let mezi nejcennější přírodní lokality Českého krasu.
Na západě začíná oblast vrchem Kotýz, což je jakýsi skalní ostroh nad Suchomastským potokem. Na jižním a západním okraji je ohraničen skalními stěnami, které vytvářejí výraznou skalní dominantu. Četné archeologické nálezy dokládají osídlení člověkem již od paleolitu. Na Kotýzu najdeme dva známé krasové útvary - Aksamitovu bránu a Jelínkův most.
Odtud vede cesta po okraji lomu k další významné lokalitě, na vrch Zlatý kůň, proslavený Koněpruskými jeskyněmi.
Celou oblast negativně ovlivňuje obří Velkolom Čertovy schody, kde již od 50. let probíhá intenzivní těžba vápence.
Tuto sobotu, kdy jsem se tam v současné zimě - nezimě vypravil, byl celý hřeben zahalen v husté mlze, takže jsem moc fotografií nepořídil. Aksamitova brána navíc byla obsazena turisty..
24 fotek, 12.1.2014, 153 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda
Zbytky malého hradu ze 14. století, zakladatel není znám, koncem 15. století století za Ejpovských ze Šťáhlav opuštěn a brzy zpustnul. Zříceniny byly silně poškozeny při stavbě trati Plzeň - Praha v roce 1862 a tak do dnešních dnů zůstal zachován pouze malý zbytek zdi věžového paláce.
Hluboká rokle pod hradem byla v roce 1972 vyhlášena přírodní památkou Pod Starým hradem. Jedná se o významné paleontologické naleziště prvohorní podmořské fauny (www.turistika.cz)
23 fotek, 27.12.2013, 114 zobrazení, 9 komentářů | architektura, cestování, města
Pár večerních fotografií s vánoční atmosférou, z historických center královských měst Rakovníka a Berouna..
64 fotek, 26.12.2013, 171 zobrazení, 21 komentářů | architektura, cestování, města
Bavorské město Furth im Wald leží nedaleko česko-německé hranice v okrese Cham.
Jeho historie se píše zhruba od konce 11. století, a ani jemu se nevyhnuly některé významné dějinné události, od nájezdu husitů, po obě světové války. V r. 1946 byl naproti vlakovému nádraží zřízen sběrný tábor pro odsunuté sudetské Němce, což připomíná památník v podobě kvádru z leštěné černé žuly, umístěný u vchodu do nádražní budovy.
Ve městě je několik historických památek, které jsem se snažil obejít a nafotit. Do Furthu jsem přijel na druhý svátek vánoční, ale navzdory očekávání město vánoční atmosféru moc nepřipomínalo. Jen interiér kostela byl svátečně vyzdoben a prosycen vůní purpury..
1 fotka, 24.12.2013, 89 zobrazení, 6 komentářů | doma, lidé, rodina-přátelé
..hodně štěstí, zdraví a spoustu dalších cest v nadcházejícím roce Vám všem...

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter